Burzovní cena elektřiny s dodáním v příštím roce je nyní o zhruba 40 procent výše než před rokem touto dobou, vyjde na zhruba 106 eur za megawatthodinu. A dodavatelé elektřiny českým (nejen) domácnostem již nemůžou tuto skutečnost ignorovat. Hlavní dodavatelé elektřiny sice ještě letos začátkem února zhusta zlevňovali, ale dost možná naposledy. Taková Pražská plynárenská už ale v rámci smlouvy s roční fixací zdražovala, stejně jako někteří jiní dodavatelé. To může signalizovat obrat na trhu. Vyplatit se nyní může dvouletá fixace, neboť růst cen elektřiny v nadcházející době je vysoce pravděpodobný.
Velkoobchodní elektřina zdražuje z velké části proto, že stoupá burzovní cena zemního plynu a také emisních povolenek EU. Cena plynu v EU včera vystoupala na více než dvouleté maximum, 59,3 eura za megawatthodinu. Zásobníky v Evropě jsou naplněny jen ze 49 %, zatímco pětiletý průměr pro tuto část roku je 57 %. Hrozí propad až 49 % a obtížné letní doplňování zásobníků. Cenu plynu momentálně zvyšuje také vyhlížené chladné počasí v severozápadní Evropě. A také ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu letos na Nový rok. Ukrajina sama teď plyn postrádá, takže jej musí nově dovážet ze Slovenska a ve vyšší míře z Maďarska, což cenu plynu v EU dále šponuje.
Plyn zdražuje také hrozba obchodní války mezi EU a USA. Americký prezident Donald Trump včera rozhodl zavést nová cla na ocel a hliník, 25procentní. Z evropských zemí zasáhnou hlavně Německo, jež patří mezi největší dodavatele oceli do USA. Nicméně některé asijské nebo latinskoamerické země budou zasaženy více, o Kanadě a Mexiko ani nemluvě. Ovšem obava z dalších cel specificky zaměřených na EU by zvýšila pravděpodobnost eurounijní odvety, jež by se mohla týkat i dovozu amerického zkapalněného plynu. USA jsou přitom největším dodavatelem zkapalněného plynu do EU, takže kdyby tento dovoz Brusel zatížil novými cly, cena plynu v EU dále stoupne.
Emisní povolenky meziročně zdražily o takřka 45 procent. Zmíněný výrazný nárůst ceny zemního plynu v EU znamená, že plynový ekvivalent jednoho barelu ropy stojí více než například naftový ekvivalent. V průmyslu se tedy ve vyšší míře začínají pálit ropné produkty typu topné nafty namísto plynu, pročež právě cena emisní povolenky EU tolik vzrostla – podniky si musí pořizovat více uhlíkových odpustků, protože pálí „špinavější“ zdroje, než je plyn.
Čtěte také
Situace tak brzy může připomenout dění konce roku 2021, kdy se v EU nahazovaly již vypnuté mazutové elektrárny. Z hlediska dopadu na světové životní prostředí jde ale hlavně o Asii. Ta se nyní přetahuje o plyn právě s Evropou a čím dražší plyn bude, tím spíše – a v daleko větší míře než v EU – se země typu Indie, Bangladéše a dalších uchýlí nejen k pálení ropných produktů typu mazutu, ale i uhlí.
Témata: elektřina, energetika
Související
5. listopadu 2026 10:19
22. října 2026 12:08
24. března 2026 12:46
30. října 2025 11:44
16. října 2025 14:00
10. února 2025 9:43
