Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Levná elektřina končí: Dodavatelé stahují výhodné nabídky, fixace může ušetřit tisíce

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Depositphotos

Burzovní cena elektřiny s dodáním v příštím roce je nyní o zhruba 40 procent výše než před rokem touto dobou, vyjde na zhruba 106 eur za megawatthodinu. A dodavatelé elektřiny českým (nejen) domácnostem již nemůžou tuto skutečnost ignorovat. Hlavní dodavatelé elektřiny sice ještě letos začátkem února zhusta zlevňovali, ale dost možná naposledy. Taková Pražská plynárenská už ale v rámci smlouvy s roční fixací zdražovala, stejně jako někteří jiní dodavatelé. To může signalizovat obrat na trhu. Vyplatit se nyní může dvouletá fixace, neboť růst cen elektřiny v nadcházející době je vysoce pravděpodobný.

Velkoobchodní elektřina zdražuje z velké části proto, že stoupá burzovní cena zemního plynu a také emisních povolenek EU. Cena plynu v EU včera vystoupala na více než dvouleté maximum, 59,3 eura za megawatthodinu. Zásobníky v Evropě jsou naplněny jen ze 49 %, zatímco pětiletý průměr pro tuto část roku je 57 %. Hrozí propad až 49 % a obtížné letní doplňování zásobníků. Cenu plynu momentálně zvyšuje také vyhlížené chladné počasí v severozápadní Evropě. A také ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu letos na Nový rok. Ukrajina sama teď plyn postrádá, takže jej musí nově dovážet ze Slovenska a ve vyšší míře z Maďarska, což cenu plynu v EU dále šponuje.

Plyn zdražuje také hrozba obchodní války mezi EU a USA. Americký prezident Donald Trump včera rozhodl zavést nová cla na ocel a hliník, 25procentní. Z evropských zemí zasáhnou hlavně Německo, jež patří mezi největší dodavatele oceli do USA. Nicméně některé asijské nebo latinskoamerické země budou zasaženy více, o Kanadě a Mexiko ani nemluvě. Ovšem obava z dalších cel specificky zaměřených na EU by zvýšila pravděpodobnost eurounijní odvety, jež by se mohla týkat i dovozu amerického zkapalněného plynu. USA jsou přitom největším dodavatelem zkapalněného plynu do EU, takže kdyby tento dovoz Brusel zatížil novými cly, cena plynu v EU dále stoupne.

Emisní povolenky meziročně zdražily o takřka 45 procent. Zmíněný výrazný nárůst ceny zemního plynu v EU znamená, že plynový ekvivalent jednoho barelu ropy stojí více než například naftový ekvivalent. V průmyslu se tedy ve vyšší míře začínají pálit ropné produkty typu topné nafty namísto plynu, pročež právě cena emisní povolenky EU tolik vzrostla – podniky si musí pořizovat více uhlíkových odpustků, protože pálí „špinavější“ zdroje, než je plyn.

Situace tak brzy může připomenout dění konce roku 2021, kdy se v EU nahazovaly již vypnuté mazutové elektrárny. Z hlediska dopadu na světové životní prostředí jde ale hlavně o Asii. Ta se nyní přetahuje o plyn právě s Evropou a čím dražší plyn bude, tím spíše – a v daleko větší míře než v EU – se země typu Indie, Bangladéše a dalších uchýlí nejen k pálení ropných produktů typu mazutu, ale i uhlí.

Témata:  elektřina energetika

Související

Aktuálně se děje

12. dubna 2025 15:41

11. dubna 2025 10:26

9. dubna 2025 11:15

7. dubna 2025 10:00

6. dubna 2025 21:56

Ruská ekonomika čelí tvrdé realitě. Média řeší zřejmě úprk miliardářů do zahraničí

Ruská ekonomika po třech letech války čelí vážným výzvám. Inflace se drží kolem osmi procent, úrokové sazby zůstávají na rekordních 21 procentech a část médií spekuluje o odlivu bohatých Rusů do zahraničí. Podle novináře Jiřího Justa však nelze hovořit o masovém útěku miliardářů.

Zdroj: Radovan Majer

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zdražuje vejce. Česko ale trhá rekordy, předběhlo i USA

Vejce v Česku zdražují nejvíce v EU, ba dokonce více než v USA kdykoli během tamní již několik měsíců probíhající vaječné krize. Podle analýzy společnosti Tradingpedia vejce v ČR mezi únorem a březnem letošního roku přidala na ceně 20,4 procenta. To je více než ve všech zemích EU. Vajíčka v Česku zdražují nejvíce ze všech zemí EU také v meziroční perspektivě, když oproti březnu 2024 zdražila o 44,4 procenta.