V České republice zdražila motorová nafta v reakci na válku v Perském zálivu nejvýrazněji ze všech zemí EU. Naopak na Slovensku skoro nejméně ze všech zemí EU výsledkem je tak naprosto mimořádný rozdíl v cenách nafty v Česku a na Slovensku, který aktuálně překročil 0,2 eura na litr, jak plyne z včera zveřejněných dat Evropské komise.
Rostoucí napětí ve světě a s ním spojené zdražování fosilních paliv znovu ukazují, jak zranitelná je Evropa i Česko vůči výkyvům na globálních trzích. Dopady nestability přitom dlouhodobě nesou především domácnosti, zatímco část energetických a fosilních firem z těchto situací výrazně profituje.
ČR nadále přispívá na ruské válčení na Ukrajině. Emisní povolenky a Green Deal tak nahrávají Rusku hned dvojitě: znesnadňují jeho odstrašení zbrojením a k tomu zvyšují příjem Kremlu.
Administrativa Spojených státu zvažuje historicky bezprecedentní, riskantní zásah do světového trhu s ropou, aby tak snížila její cenu. Ta povážlivě stoupá v důsledku války v Perském zálivu, zejména kvůli praktickému uzavření Hormuzského průlivu. Ropa Brent včera uzavřela nad psychologickou hranicí 100 dolarů za barel.
Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Pokud tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo.
Meziroční míra inflace v ČR vykázala v únoru nejnižší úroveň od října 2016, potvrdil dnes ČSÚ své předběžné údaje. Činila pouze 1,4 procenta. Údaj však pochopitelně ještě nezahrnuje vývoj, která nastal od posledního únorového dne, kdy USA a Izrael podnikly úder na Írán.
Koruna zůstává relativně silná a její kurz je pro Čechy plánující zahraniční dovolenou příznivý. Je vhodné nakoupit eura či dolary už nyní, nebo se vyplatí ještě vyčkávat? Ekonom Lukáš Kovanda přináší čtyři klíčové otázky a odpovědi k aktuálnímu vývoji kurzu koruny i faktorům, které mohou rozhodnout o její síle v nadcházejících měsících před dovolenkovou sezonou.
Navrhovaná reforma zdanění spropitného v české gastronomii otevírá cestu k legálnímu a jednoduššímu nakládání s penězi pro personál, ale zároveň v sobě skrývá rizika pro státní pokladnu i sociální systém.
Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016, potvrdil dnes ČSÚ svá předběžná čísla ze začátku měsíce. Meziročně činila 1,6 %. Meziměsíčně vykázala hodnotu 0,9 %. Poprvé od roku 2018 tak letos byl nárůst cen mezi prosincem a lednem nižší než jednoprocentní. Lednová meziměsíční inflace bývá často výrazná, například kvůli změnám ceníků směrem vzhůru s příchodem nového roku.
V Česku ani v jiných zemích neutuchá paměťová krize. Naopak, letos lze čekat její další zhoršení a výraznější zdražování notebooků, mobilů, ale třeba také vyšší ceny ojetých automobilů. Důvodem je umělá inteligence, resp. obrovské investice do ní a související infrastruktury, například datových center, v podání amerických technologických obrů, zejména Amazonu, Microsoftu, Alphabetu a Mety.
Proč padá zlato, stříbro i bitcoin? Fundamentálně proto, že Kevin Warsh, vybraný prezidentem USA Donaldem Trumpem do čela americké centrální banky, má plány, jak ozdravit dolar natolik, že by byl dlouhodobě udržitelný coby nakonec dokonce deflační měna. Takže tím by z velké části odpadla nutnost investovat do jiných deflačních aktiv, jako je právě zlato, stříbro či bitcoin.
Se současným závratným růstem ceny zlata závratně narůstá také ztráta České republiky z kvapného rozprodeje „zlatého pokladu republiky“ koncem 90. let minulého století.
Vláda schválila úpravy loňského návrhu státního rozpočtu zohledňující usnesení Poslanecké sněmovny č. 46, kterým byl návrh minulé vlády vrácen k přepracování. Kromě snížení bývalým ministrem financí uměle nadhodnocených příjmů, řádného započítání uměle podhodnocených výdajů, obsahuje návrh snížení provozních a ostatních výdajů o 11,4 mld. Kč, nezbytné přesuny v rámci kapitol a také zapracování lednové makroekonomické predikce.
Schodek státního rozpočtu v letošním roce by měl činit zhruba 310 miliard korun, uvedla ČT24 ve čtvrtek minulý týden s odkazem na dobře informované zdroje. Tedy v tom samém týdnu, kdy se historicky otřásly akcie ČEZ. Obě věci spolu souvisí. Vláda, jak známo, chce výrobu elektřiny v ČEZ zestátnit. A čím jsou akcie energetického podniku níže, narůstá pravděpodobnost, že tím státní rozpočet výrazněji nezatíží.
Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.
Průměrná cena benzinu v ČR proti předchozímu týdnu opět mírně klesla, u nafty se nezměnila. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u tuzemských čerpacích stanic prodává v průměru za 32,93 Kč, před týdnem byl o pět haléřů dražší. Cena nafty stagnovala na průměrných 32,19 Kč za litr.
Schodek státního rozpočtu v letošním roce by měl činit zhruba 310 miliard korun, uvedla dnes ČT24 s odkazem na informované zdroje. Navýšení oproti plánovanému deficitu předchozí Fialovy vlády by tak odpovídalo přibližně 24 miliardám korun. Takové navýšení by samo o sobě vedlo také ke zhoršení poměrového ukazatele deficitu veřejných financí k HDP. Tento poměr Fialova vláda pro letošek vyhlížela na úrovni -1,9 procenta.
Od začátku roku 2026 se hlášení pracovních úrazů přesouvá výhradně do online prostředí. Zaměstnavatelé nyní všechny pracovní úrazy a záznamy o nich ohlašují prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce a papírové formuláře se již nepoužívají. Nové pravidlo vyplývá z nařízení vlády, které je platné od 1. ledna 2026.
Firmy stále stojí na zkušenějších ročnících, ale nový pracovní model je nevyhnutelný. Evropský pracovní trh prochází obdobím výrazné demografické proměny. Eurostat dlouhodobě upozorňuje na pokles počtu lidí v produktivním věku a na stárnutí populace, což zasáhne především státy se silnou průmyslovou a energetickou základnou.
V České republice tvoří kuřáci zhruba 22 % populace a za nikotinové výrobky ročně utratí bezmála 90 miliard korun. Kuřáci tak pod tlakem drahoty stále častěji hledají levnější cesty k nikotinu.
Dnes na burzách klesají aktiva spjatá s USA; dolar, americké dluhopisy či americké akcie. Hantýrkou investorů, mezinárodní investoři „prodávají Ameriku“. Děje se tak za časného asijského obchodování, leč též v rámci obchodování a termínovými kontrakty na americké akcie. Burzy v USA se teprve otevřou, stejně jako ty evropské.
Zejména politici nynější opozice od včerejška zhusta tvrdí, že schodek státního rozpočtu za loňský rok není necelých 291 miliard korun, ale „jen“ zhruba 250 miliard. Údaj takřka 291 miliard včera jako oficiální uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Rok 2026 přináší řadu úprav, které se dotýkají mezd, důchodů, energií, podnikání i bydlení. Některé změny jsou na první pohled zřejmé a jejich dopad je snadno pochopitelný. Jiné působí nenápadně, ale mohou mít dlouhodobý vliv na osobní finance nebo pracovní podmínky. Přehled deseti klíčových novinek ukazuje, že vyplatí sledovat nejen to, co se projeví okamžitě, ale i to, co bude fungovat spíše v pozadí.
9. června 2026 17:30
9. června 2026 13:54
9. června 2026 13:30
8. června 2026 14:07
8. června 2026 13:39
5. června 2026 17:03
5. června 2026 16:57
5. června 2026 16:48
4. června 2026 10:14
4. června 2026 9:53
2. června 2026 14:54
29. května 2026 13:01
Evropská komise uložila online tržišti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur za porušení Nařízení o digitálních službách. Platforma podle Komise dostatečně nevyhodnotila rizika spojená s prodejem nelegálních výrobků a s možnými dopady na spotřebitele v Evropské unii.
Zdroj: Marie Dvořáková
Stěžejním argumentem stoupenců přijetí eura v Česku je ten, že jednotná evropská měna podpoří jak zahraniční obchod, tak přímé zahraniční investice v tuzemsku. Nic z toho ale nemusí být pravda. Renomované studie z poslední doby totiž konstatují prakticky nulový vliv členství v eurozóně jak na přímé zahraniční investice, tak na rozvoj zahraničního obchodu.
