Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Záruky z programu COVID III navrhuje MF prodloužit do konce 2021

Ministerstvo financí
Ministerstvo financí
Foto: Lukáš Henzl, MoneyMAG.cz

Záruky z programu COVID III plánuje ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) prodloužit až do konce příštího roku. Podmínky programu by měly zůstat stejné. Zároveň by ale půjčky z programu měly být nejen na provoz firem, jako dosud, ale i na investice. Ministerstvo to sdělilo po dnešním jednání ministryně se zástupci bank. Novelu zákona o státních zárukách předloží Schillerová na páteční mimořádné jednání vlády, navrhne ji projednat ve stavu legislativní nouze.

Evropská komise prodloužila výjimku na programy jako je COVID III do poloviny příštího roku. Podle Schillerové se tak návrh na prodloužení programu až do konce roku bude muset ještě s EK dojednat.

Program COVID III funguje ve spolupráci s komerčními bankami. Do projektu se zapojilo 20 finančních institucí. Na základě tržních podílů jim byly vypočítány výše zaručovaných portfolií. Za půjčky ručí Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB). Živnostníci a podniky do 250 zaměstnanců mají nárok na záruku až 90 procent, firmy s více pracovníky, maximálně ale 500, mohou získat záruku do 80 procent. Délka ručení jsou tři roky. Maximální výše úvěru je 50 milionů korun.

Podle České národní banky v programu COVID III k 2. říjnu bylo schváleno 1998 žádostí za 12,2 miliardy korun. Kapacita programu je 500 miliard.

Témata:  program COVID Alena Schillerová Ministerstvo financí Koronavirus COVID-19

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.