Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Teplárny Brno zdražují o čtvrtinu, zákazníci si měsíčně připlatí 250 korun

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Teplárny Brno, které zásobují teplem většinu Brna, poprvé za deset let zdražují teplo. Od listopadu vzroste cena pro domácnosti z 635 korun za gigajoule včetně DPH na 784 korun za gigajoule. Jde o zvýšení přibližně o 25 procent. Podle propočtů tepláren zaplatí průměrná domácnost měsíčně o 250 korun více, ročně jí tak teplo vyjde přibližně na 16.000 korun. Vedení Tepláren Brno to dnes oznámilo na tiskové konferenci.

"Důvodů je několik, tím hlavním je zdražování energií, a to zejména elektřiny a plynu. V posledních týdnech vzrostla cena zemního plynu, který je naším primárním palivem v podstatě skokově o více než 100 procent. Pokud bychom měli toto reálné zvýšení přenést na naše zákazníky, museli bychom zvýšit cenu tepla v podstatě o polovinu, to ale udělat nechceme. Nějaké opatření ale přijmout musíme," řekl generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon.

Průměrná domácnost podle propočtů tepláren spotřebuje 20 gigajoulů tepla za rok, což dosud představovalo roční náklady 12.700 korun včetně DPH. Po zdražení roční náklady vzrostou téměř o 3000 korun za rok na 15.680 korun. Měsíční náklady se tak zvýší z dosavadních 1058 korun na 1306 korun měsíčně.

Brněnská teplárna nezdražovala teplo posledních deset let. Přestože se cena v roce 2019 mírně zvýšila, pokles DPH tento růst kompenzoval a pro koncové zákazníky cena zůstala stejná.

Teplárny začaly s nákupem zemního plynu pro rok 2022 už v roce 2019, což jim nyní umožňuje kompenzovat současný růst cen plynu. "Vzhledem k tomu, že část plynu pro stávající topnou sezonu máme nakoupenou, nemusíme zdražovat o tolik procent, o kolik aktuálně roste jeho cena. Současně také minimálně v následujícím roce nebudeme generovat zisk z prodeje tepla," dodal Fajmon.

Teplárny v současnosti vyrábí 80 procent tepla ze zemního plynu, zbylých 20 procent ze spalovny odpadu provozované městskou odpadovou společností SAKO. Do roku 2024 chtějí snížit závislost na zemním plynu mimo jiné výstavbou kotle na spalování dřevní štěpky, rozšířit se má i spalovna odpadu. V roce 2024 tak teplárny předpokládají, že z plynu budou vyrábět pouze 55 procent tepla, 30 procent by mělo pocházet ze spalovny odpadu a 15 procent z kotle na biomasu, tedy na dřevní štěpku.

Kvůli rostoucím cenám elektřiny ve středu oznámil svůj konec největší alternativní dodavatel elektřiny, skupina Bohemia Energy, na slovenském trhu skončila o týden dříve. Teplárenské sdružení upozornilo, že dvouciferný růst cen tepla bude spíš pravidlem než výjimkou.

Témata:  teplárny Brno topení energetika

Související

Aktuálně se děje

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

23. dubna 2026 11:32

Když se tržiště tváří jako e-shop: Hra na hraně zákona

S online tržišti se při nákupech na internetu setkal už téměř každý. Jde o platformy, které sdružují nabídky desítek až tisíců prodejců na jednom místě a fungují jako digitální tržnice dostupné odkudkoli. V případě potíží ale často přesměrují zákazníka přímo na konkrétního, mnohdy zahraničního prodejce, se kterým nemusí být řešení reklamace jednoduché. Je takový postup v souladu s pravidly?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.