teplárny

Ilustrační fotografie

Teplárny Brno zdražují o čtvrtinu, zákazníci si měsíčně připlatí 250 korun

Ekonomika

Teplárny Brno, které zásobují teplem většinu Brna, poprvé za deset let zdražují teplo. Od listopadu vzroste cena pro domácnosti z 635 korun za gigajoule včetně DPH na 784 korun za gigajoule. Jde o zvýšení přibližně o 25 procent. Podle propočtů tepláren zaplatí průměrná domácnost měsíčně o 250 korun více, ročně jí tak teplo vyjde přibližně na 16.000 korun. Vedení Tepláren Brno to dnes oznámilo na tiskové konferenci.

Ilustrační fotografie

Teplárny Brno zahájily kvůli klesajícím teplotám topnou sezonu

Bydlení

Čtyři měsíce zůstaly radiátory napojené na brněnskou teplárenskou síť studené, dnes ráno začaly znovu hřát. Teplárny Brno kvůli poklesu venkovních teplot zahájily topnou sezonu, informovaly o tom v tiskové zprávě. Cena za teplo zůstává podle ceníku tepláren zveřejněném na jejich internetových stránkách stejná, tedy pro koncové zákazníky 635 korun za gigajoule s DPH.

Energetika, ilustrační fotografie

Pro Čechy je teplo pětkrát dražší než pro Němce

Ekonomika

V České republice je k centrálnímu zásobování teplem (CZT) připojeno přes 1,5 milionu domácností. Vytápění na dálku by mělo být, dle expertů na energetiku, výhodné, přesto se lidé stále více od CZT odpojují. Stejný systém zásobování teplem mají i v sousedním Německu. S jedním podstatným rozdílem – za 1 GJ tepla zaplatí Němci v průměru o 150 Kč méně a míra odpojování od centrálního zásobování teplem je výrazně nižší.

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

Stát rozdává vstup zdarma. Instituce počítají ztráty

Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.