Teplárny Brno, které zásobují teplem většinu Brna, poprvé za deset let zdražují teplo. Od listopadu vzroste cena pro domácnosti z 635 korun za gigajoule včetně DPH na 784 korun za gigajoule. Jde o zvýšení přibližně o 25 procent. Podle propočtů tepláren zaplatí průměrná domácnost měsíčně o 250 korun více, ročně jí tak teplo vyjde přibližně na 16.000 korun. Vedení Tepláren Brno to dnes oznámilo na tiskové konferenci.
Čtyři měsíce zůstaly radiátory napojené na brněnskou teplárenskou síť studené, dnes ráno začaly znovu hřát. Teplárny Brno kvůli poklesu venkovních teplot zahájily topnou sezonu, informovaly o tom v tiskové zprávě. Cena za teplo zůstává podle ceníku tepláren zveřejněném na jejich internetových stránkách stejná, tedy pro koncové zákazníky 635 korun za gigajoule s DPH.
V České republice je k centrálnímu zásobování teplem (CZT) připojeno přes 1,5 milionu domácností. Vytápění na dálku by mělo být, dle expertů na energetiku, výhodné, přesto se lidé stále více od CZT odpojují. Stejný systém zásobování teplem mají i v sousedním Německu. S jedním podstatným rozdílem – za 1 GJ tepla zaplatí Němci v průměru o 150 Kč méně a míra odpojování od centrálního zásobování teplem je výrazně nižší.
30. března 2026 20:02
26. března 2026 14:40
25. března 2026 12:49
24. března 2026 13:05
24. března 2026 12:46
23. března 2026 13:22
23. března 2026 13:03
20. března 2026 12:40
20. března 2026 12:31
20. března 2026 12:21
18. března 2026 18:55
18. března 2026 18:43
17. března 2026 18:21
17. března 2026 11:04
16. března 2026 14:29
16. března 2026 14:24
Administrativa Spojených státu zvažuje historicky bezprecedentní, riskantní zásah do světového trhu s ropou, aby tak snížila její cenu. Ta povážlivě stoupá v důsledku války v Perském zálivu, zejména kvůli praktickému uzavření Hormuzského průlivu. Ropa Brent včera uzavřela nad psychologickou hranicí 100 dolarů za barel.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.
