Teplárny Brno, které zásobují teplem většinu Brna, poprvé za deset let zdražují teplo. Od listopadu vzroste cena pro domácnosti z 635 korun za gigajoule včetně DPH na 784 korun za gigajoule. Jde o zvýšení přibližně o 25 procent. Podle propočtů tepláren zaplatí průměrná domácnost měsíčně o 250 korun více, ročně jí tak teplo vyjde přibližně na 16.000 korun. Vedení Tepláren Brno to dnes oznámilo na tiskové konferenci.
Čtyři měsíce zůstaly radiátory napojené na brněnskou teplárenskou síť studené, dnes ráno začaly znovu hřát. Teplárny Brno kvůli poklesu venkovních teplot zahájily topnou sezonu, informovaly o tom v tiskové zprávě. Cena za teplo zůstává podle ceníku tepláren zveřejněném na jejich internetových stránkách stejná, tedy pro koncové zákazníky 635 korun za gigajoule s DPH.
V České republice je k centrálnímu zásobování teplem (CZT) připojeno přes 1,5 milionu domácností. Vytápění na dálku by mělo být, dle expertů na energetiku, výhodné, přesto se lidé stále více od CZT odpojují. Stejný systém zásobování teplem mají i v sousedním Německu. S jedním podstatným rozdílem – za 1 GJ tepla zaplatí Němci v průměru o 150 Kč méně a míra odpojování od centrálního zásobování teplem je výrazně nižší.
27. července 2026 15:43
13. července 2026 17:01
Podnikání je přesně o tom – o schopnosti reagovat rychle. Jenže rychlost stojí peníze, a peníze ne vždy přijdou ve chvíli, kdy je nejvíc potřeba. Znám to z vlastní zkušenosti: faktura odešla, ale peníze na účtu nejsou. Dodavatel čeká, nájemné se blíží a zákazník ještě nezaplatil. V takové chvíli půjčka pro podnikatele přestává být tabu a stává se čistě praktickým nástrojem.
Zdroj: Komerční článek
Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.
