Rusko oficiálně přiznalo, že mu západní sankce škodí. Podívejte se, jak jim ničí život

Šéfka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová viní z vysoké inflace v zemi obtížné uskutečňování mezinárodních plateb; to je přímý důsledek sankcí. Rusko totiž nemůže včas platit za dovážené zboží, pokud za něj tedy ještě vůbec zaplatí.

Zahraniční banky i v zemích typu Číny či Indie se totiž kvůli sankcím stále zřetelněji zdráhají zajišťovat financování obchodu s Ruskem.

Důsledkem je zhoršující se nabídka dováženého zboží na ruském trhu. Ta tlačí ceny vzhůru, takže vydatně přispívá k bezmála desetiprocentní inflaci, kterou nedokáže zkrotit ani momentálně 18procentní základní úroková sazba ruské centrální banky.

Čtěte také

Ropu nám vypnulo Rusko, ne Ukrajina, připouští vůbec poprvé Slovensko

Aktuality Slovensko nyní vůbec poprvé přiznává, že dodávky ropy mu zastavila sama ruská strana, nikoli ukrajinská, jak dosud Bratislava i Budapešť trvdily. Ruský Lukoil podle slovenského Slovnaftu, jejž cituje agentura Bloomberg, zastavil dodávky z titulu zásahu vyšší moci, jímž míní prohloubení ukrajinských sankcí, platné od letošního července.

Právě i v důsledku sankcí, potažmo nezkrocené inflace Rusům letos v červenci skokově zdražily hypotéky; z osmi na až 20 procent. Putinův režim byl totiž pod tíhou inflace nucený zrušit program plošného dotování hypoték.

Ruská vláda až do letošního června dotacemi držela běžnou sazbu hypoték na úrovni osmi procent, i když základní úroková sazba tamní centrální banky je kvůli vysoké inflaci více než dvojnásobná. V červenci a srpnu už se tak běžná úroková sazba na ruských hypotékách pohybuje až kolem 20 procent, což je její nedotovaná, tržní úroveň.

Témata:  Rusko,  sankce,  Centrální banka Ruské federace