Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rusko oficiálně přiznalo, že mu západní sankce škodí. Podívejte se, jak jim ničí život

Centrální banka Ruské federace
Centrální banka Ruské federace
Foto: Wikimedia Commons

Mimořádné. Rusko oficiálně přiznává, že západní sankce poškozují jeho ekonomiku a snižují životní úroveň Rusů. 

Šéfka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová viní z vysoké inflace v zemi obtížné uskutečňování mezinárodních plateb; to je přímý důsledek sankcí. Rusko totiž nemůže včas platit za dovážené zboží, pokud za něj tedy ještě vůbec zaplatí.

Zahraniční banky i v zemích typu Číny či Indie se totiž kvůli sankcím stále zřetelněji zdráhají zajišťovat financování obchodu s Ruskem.

Důsledkem je zhoršující se nabídka dováženého zboží na ruském trhu. Ta tlačí ceny vzhůru, takže vydatně přispívá k bezmála desetiprocentní inflaci, kterou nedokáže zkrotit ani momentálně 18procentní základní úroková sazba ruské centrální banky.

Právě i v důsledku sankcí, potažmo nezkrocené inflace Rusům letos v červenci skokově zdražily hypotéky; z osmi na až 20 procent. Putinův režim byl totiž pod tíhou inflace nucený zrušit program plošného dotování hypoték.

Ruská vláda až do letošního června dotacemi držela běžnou sazbu hypoték na úrovni osmi procent, i když základní úroková sazba tamní centrální banky je kvůli vysoké inflaci více než dvojnásobná. V červenci a srpnu už se tak běžná úroková sazba na ruských hypotékách pohybuje až kolem 20 procent, což je její nedotovaná, tržní úroveň.

Témata:  Rusko sankce Centrální banka Ruské federace

Související

Aktuálně se děje

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

27. dubna 2026 14:04

Chudárek: Nezávislost České televize ohrožena není, problém je jinde

Nezávislost České televize podle jejího šéfa Hynka Chudárka aktuálně ohrožena není. Skutečné riziko však vidí v nestabilních a nepromyšlených změnách financování a legislativy, které by mohly fungování veřejnoprávního média zásadně narušit.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.