Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Růst cen v eurozóně v červenci nečekaně zrychlil

Evropská unie, ilustrační fotografie
Evropská unie, ilustrační fotografie
Foto: European Union

Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na 0,4 z červnových 0,3 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Inflace překonala očekávání analytiků, kteří ji v anketě agentury Reuters odhadovali na 0,2 procenta. Zůstala však hluboko pod cílovou úrovní Evropské centrální banky (ECB).

Cílem ECB je držet meziroční růst cen těsně pod dvěma procenty. Banka už v letošním roce podnikla sérii mimořádných opatření na podporu inflace a ekonomiky, která se potýká s negativními dopady koronavirové krize. Tento měsíc ale na svém zasedání nechala měnovou politiku včetně úrokových sazeb beze změny.

Eurostat ve své dnešní zprávě upozornil, že v červenci pokračovalo postupné uvolňování opatření proti šíření koronaviru, která omezila ekonomickou aktivitu. Ceny potravin, alkoholu a tabáku se v červenci meziročně zvýšily o dvě procenta. Ceny energií se naopak o 8,3 procenta propadly.

Témata:  Evropská centrální banka (ECB) potraviny zdražování EU

Související

Aktuálně se děje

21. října 2025 11:48

Zlato láme rekordy: Nejistota ve světě žene investory k nejstarší jistotě lidstva

Král drahých kovů si pověst „bezpečného přístavu“ na finančních trzích obhajuje s velkým přehledem. Od začátku roku 2025 jeho cena vzrostla o více než 50 % a poprvé v historii překonala hranici 4 000 USD za trojskou unci – a to dokonce během vládního shutdownu v USA. Takto prudký růst však otevírá otázku, zda zlato zvládne udržet tempo a zamíří až k hranici 5 000 USD, nebo přijde ochlazení. Podrobnější pohled na situaci nabízí Olívia Lacenová, analytička Wonderinterest Trading Ltd., ve své aktuální analýze.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Stát přijde o miliardy, ceny moc neklesnou. Nová vláda žene gastro do maďarského experimentu

Snížení DPH na podávání nealkoholických nápojů v gastronomii z 21 % na 12 %, které chystá vznikající vláda, by snížilo příjmy státního rozpočtu přibližně o 1,5 miliardy Kč ročně. Dopad na ceny pro zákazníky by však byl omezený – zkušenosti ukazují, že podniky snížení sazby obvykle plně nepřenesou do cen. Část úspory si ponechávají jako vyšší marži, takže opatření pomáhá spíše podnikatelům v gastronomii než spotřebitelům.