Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nezaměstnanost v Česku dál klesla, v dubnu na 3,6 procenta

Úřad práce
Úřad práce
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Nezaměstnanost v Česku v dubnu dál klesla, tentokrát o desetinu procentního bodu na 3,6 procenta. Na konci dubna bylo bez práce 261.700 lidí, o 11.800 méně než v předchozím měsíci. Počet volných pracovních míst se téměř nezměnil, zaměstnavatelé jich v dubnu, stejně jako v březnu, nabízeli zhruba 284.500. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Loni v dubnu byla nezaměstnanost v Česku 3,3 procenta.

V mezinárodním srovnání mělo Česko podle posledních dostupných dat evropského statistického úřadu Eurostat za březen nejnižší míru nezaměstnanosti v celé Evropské unii, podle jejich metodiky dosáhla 2,6 procenta, přičemž průměr EU je 6,1 procenta.

"Co se týká nízké nezaměstnanosti, držíme si stále nejlepší postavení v Evropě. To nám dodává určité sebevědomí, že má česká ekonomika pevné základy a je schopna čelit současným výzvám. Čísla ukazují, že z hlediska nezaměstnanosti je optimistický i výhled do budoucna," uvedl minstr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Do evidence ÚP ČR se v předchozím měsíci přihlásilo 31.800 lidí, naopak 43.600 lidí odešlo, což je podle úřadu práce nejvyšší dubnový údaj za poslední čtyři roky. Mnoho z nich našlo uplatnění například v maloobchodu a velkoobchodu, inženýrském stavitelství, ve vzdělávání nebo v rostlinné a živočišné výrobě. Činnost obnovili i živnostníci, kteří přes zimu dočasně přerušili své podnikání. V plném proudu jsou sezonní práce, především ve stavebnictví, v gastronomii a cestovním ruchu, dále v zemědělství, zahradnictví, lesnictví či lázeňství.

Nejvyšší nezaměstnanost byla v dubnu nadále v Ústeckém kraji, a to 5,5 procenta, následoval Moravskoslezský kraj se 4,9 procenta. Naopak nejnižší nezaměstnanost byla ve Zlínském, Jihočeském, Pardubickém a v Plzeňském kraji a na Vysočině, kde dosahovala shodně 2,7 procenta. Mezi okresy byla nejnižší nezaměstnanost nadále v okrese Praha-východ, kde práci hledalo 1,5 procenta lidí, následovaly okresy Pelhřimov s 1,6 procenta a Praha-západ s 1,7 procenta. Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných, 8,3 procenta, hlásí okres Karviná. Na Mostecku dosáhla nezaměstnanost sedm procent, na Chomutovsku 6,4 procenta.

Zaměstnavatelé prostřednictvím ÚP ČR nabízeli 284.530 volných pracovních míst, o pět více než v březnu. Na jedno volné pracovní místo tak v průměru připadá 0,9 uchazeče. Nejvíce je to na Karvinsku, a to téměř 11 uchazečů. Zaměstnavatelé mají nejvíce zájem o dělníky při výstavbě budov, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, montážní dělníky, řidiče nákladních automobilů a tahačů, kuchaře, zedníky, kamnáře a dlaždiče nebo uklízeče. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze a ve Středočeském kraji, kde nabízejí kolem 79.000 míst, respektive 58.000 míst.

Pokud jde o výhled do dalších měsíců, nezaměstnanost by mohla ještě mírně klesat, protože energetickou krizi se daří stabilizovat, uvedl ÚP ČR v tiskové zprávě. Dodal ale, že trh práce budou nadále ovlivňovat ekonomické a sociální změny, a také vývoj válečného konfliktu na Ukrajině.

Ke konci dubna bylo v evidenci ÚP ČR 17.457 ukrajinských občanů pod dočasnou ochranou kvůli válce na Ukrajině, meziměsíčně o 263 méně. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání tvořili 6,2 procenta. Podle dostupných zdrojů získalo v ČR od vypuknutí konfliktu do konce letošního dubna práci celkem 238.942 lidí z Ukrajiny pod dočasnou ochranou. Někteří se už vrátili zpět domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci předchozího měsíce pracovalo na území Česka 93.326 Ukrajinců s udělenou dočasnou ochranou.

Témata:  nezaměstnanost,  Úřad práce

Aktuálně se děje

6. listopadu 2026 11:05

Od ledna pojišťovny zaplatí 112 nových zdravotních výkonů. Pacientům se otevřou modernější možnosti léčby

Modernější léčba rakoviny, přesnější diagnostika plicních nádorů, šetrnější zákroky při děložních myomech nebo lepší ochrana nejmenších dětí. To jsou některé z novinek, které od 1. ledna 2027 rozšíří zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Ministerstvo zdravotnictví zařadí do seznamu 112 nových výkonů. Finanční dopad změn odhaduje na 627 až 644 milionů korun.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.