Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německo potřebuje tři roky na zajištění nezávislosti na ruském plynu

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Německo bude potřebovat tři roky na to, aby si zajistilo alternativní dodávky zemního plynu a stalo se v tomto ohledu nezávislé na Rusku. S odvoláním na televizní vystoupení Leonharda Birnbauma, šéfa největší německé energetické společnosti E.ON, o tom dnes informovala agentura Reuters.

"Odhadujeme, že by to vyžadovalo období tří let," odpověděl Birnbaum v německém televizním zpravodajském pořadu Tagesthemen televize ARD na otázku, jak rychle by se Německo mohlo zbavit ruského plynu. Bez dodávek ruského plynu by německá ekonomika utrpěla "obrovské škody, kterým by se mělo zabránit, pokud je to možné," dodal.

Německý regulátor plynové sítě bude upřednostňovat využití pro vytápění obytných domů před průmyslovým využitím, rozvedl Birnbaum. Počáteční tíhu jakéhokoli omezení dodávek by tedy podle něj nesli energeticky nároční výrobci, například ocelárny.

Varoval také před sekundárními dopady v důsledku nedostatku komponentů a polotovarů v různých navazujících průmyslových odvětvích.

Sama společnost E.ON se připojila k dalším energetickým firmám a začala se odvracet od Ruska. Nemá žádné dlouhodobé smlouvy o dodávkách přímo s ruskými producenty, ale část plynu nakupovala od obchodních společností Gazpromu v Evropě.

"Vzhledem k válce na Ukrajině jsme od těchto společností přestali odebírat nové objemy (plynu)," uvedl před dvěma týdny na výroční tiskové konferenci Birnbaum.

Témata:  Německo zemní plyn

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

Stát rozdává vstup zdarma. Instituce počítají ztráty

Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.