Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Fatální dopad brexitu: Firmy začínají mít vážné problémy

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Nejistota spojená s odchodem Británie z Evropské unie začíná mít na britské podniky výrazný dopad, jejich vývoz zpomaluje, náborové potíže se hromadí a investiční plány musí omezovat. Vyplývá to ze dvou průzkumů - Britské obchodní komory BCC a společnosti Deloitte.

Z šetření BCC mezi 5600 společnostmi, které bylo v Británii největší svého druhu, vyplynulo, že podniky ve službách mají největší problémy sehnat personál od zahájení průzkumů v roce 1989 a že růst průmyslového vývozu je nejpomalejší od konce roku 2016. "Tyto údaje potvrzují to, co slyšíme po celé zemi, a sice že nejistoty kolem brexitu a absence zásadních kroků k podpoře podnikání se začínají projevovat," prohlásil generální ředitel BCC Adam Marshall.

Britská ekonomika zaostává za mírou růstu řady ostatních vyspělých zemí už od referenda o odchodu země z EU v roce 2016. Čtvrtletní průzkum BCC ukázal, že procento podniků poskytujících služby, které chtějí nabírat zaměstnance v příštích třech měsících, se snížilo z 60 na 47 procent, což je nejméně od prvního čtvrtletí roku 1993. Přitom 72 procent podniků uvádí, že při získávání nových lidí má potíže, a to je dosud nejvyšší zaznamenaná úroveň. Ve zpracovatelském průmyslu je od konce roku 2016 nejslabší jak růst vývozu, tak vývozních zakázek.

Z průzkumu, který provedla poradenská společnost Deloitte, vyplynulo, že 79 procent finančních ředitelů britských firem očekává po brexitu zhoršení podnikatelského prostředí, což je nejvyšší podíl od referenda v roce 2016. S větším optimismem než před třemi měsíci hledí do budoucna 13 procent finančních ředitelů, zatímco v červenci jich podle Deloitte bylo 24 procent, uvedla agentura Reuters.

Témata:  Brexit Londýn Velká Británie

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Drahá paliva řeší Německo i Polsko. Česko od října obnoví cenovou regulaci

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.