Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Johnson chce brexit s dohodou. Trvá ale na zrušení irské pojistky

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Británie chce brexit s dohodou, nemůže ale přijmout tu současnou, zdůraznil dnes v Berlíně před jednáním s německou kancléřkou Angelou Merkelovou britský premiér Boris Johnson. Je podle něj třeba zrušit takzvanou irskou pojistku. Merkelová má ale za to, že takový krok bude možné učinit až v okamžiku, kdy bude jasno o dalších vztazích Bruselu a Londýna. Naznačila ovšem připravenost hledat kompromis.

"Irská pojistka musí být odstraněna, musí být škrtnuta. Pokud to bude možné, jsem si jistý, že můžeme společně dosáhnout pokroku," nechal se slyšet Johnson, podle něhož je toto opatření pro suverénní a demokratickou zemi jako je Británie nepřijatelné, protože mu neumožňuje vlastní rozhodování. V dosažení dohody o podmínkách britského odchodu z Evropské unie přitom stále věří.

Šéfka německé vlády ale odmítá, aby se irská pojistka rušila do doby, než bude vyjednaná podoba budoucích vztahů sedmadvacítky a Británie. Jakmile to bude jasné, nebude už pojistky třeba. "Říkali jsme, že řešení pravděpodobně najdeme v příštích dvou letech, ale možná ho půjde nalézt už v příštích třiceti dnech. Proč ne?" prohlásila Merkelová, podle níž je větší rychlosti třeba, pokud se má předejít brexitu bez dohody 31. října.

"Británie by nám teď měla říci, jaké má představy," poznamenala také kancléřka, pro níž je důležité zachovat integritu vnitřního trhu EU a také jednotu sedmadvacítky při vyjednávání s Londýnem. Johnson žádné konkrétní návrhy s výjimkou možnosti "elektronických kontrol" nezmínil, zopakoval ale, že Británie nikdy nezavede celní nebo podobné kontroly na hranici mezi Severním Irskem a Irskem. Konkrétnější chce být až později.

Irská pojistka je kontroverzním bodem návrhu brexitové dohody, který se sedmadvacítkou připravila Johnsonova předchůdkyně Theresa Mayová. Má zabránit vzniku klasického hraničního režimu na hranici Irska a Severního Irska po brexitu. Podle kritiků z řad zastánců nekompromisní odluky Británie od EU ale představuje riziko, že země zůstane natrvalo připoutána k unijním strukturám a že bude narušena územní celistvost Spojeného království. Británie by totiž zůstala v celní unii s EU a pro Severní Irsko by platila část pravidel jednotného trhu. Hlavně kvůli irské pojistce brexitovoudohodu třikrát odmítl britský parlament a Mayová nakonec rezignovala.

Merkelová na dnešní společné tiskové konferenci s Johnsonem také zopakovala, že spolková republika upřednostňuje brexit s dohodou, bude ale připravena i na možnost, že se takového řešení dosáhnout nepodaří. Johnson zase zdůraznil, že se jeho vláda cítí plně vázána ochranou práv 3,2 milionu občanů ostatních unijních zemí žijících v Británii

Šéfka německé vlády Johnsona, který je na první návštěvě Německa ve funkci britského premiéra, přivítala po 18:00 SELČ s vojenskými poctami. Hymny oba politici vyslechli vsedě, jak má Merkelová v posledních týdnech ve zvyku, aby se u ní neopakovaly problémy s třasem celého těla. Během uvítacího ceremoniálu se před berlínským kancléřstvím uskutečnila demonstrace proti brexitu.

Témata:  Boris Johnson Brexit Velká Británie

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

USA překvapivě skupují vlastní dluh, bitcoin těží z oslabování dolaru

V USA se včera stalo něco, co může být pro trhy mnohem důležitější, než se na první pohled zdá. Ministr financí Scott Bessent vytáhl proti vysokým dlouhodobým úrokům poměrně neobvyklou zbraň. Americké ministerstvo financí oznámilo, že nejméně zdvojnásobí objem odkupů starších státních dluhopisů se splatností 10 až 30 let. Zjednodušeně: stát se stane větším kupcem vlastních dlouhodobých dluhopisů.