Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Johnson chce brexit s dohodou. Trvá ale na zrušení irské pojistky

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Británie chce brexit s dohodou, nemůže ale přijmout tu současnou, zdůraznil dnes v Berlíně před jednáním s německou kancléřkou Angelou Merkelovou britský premiér Boris Johnson. Je podle něj třeba zrušit takzvanou irskou pojistku. Merkelová má ale za to, že takový krok bude možné učinit až v okamžiku, kdy bude jasno o dalších vztazích Bruselu a Londýna. Naznačila ovšem připravenost hledat kompromis.

"Irská pojistka musí být odstraněna, musí být škrtnuta. Pokud to bude možné, jsem si jistý, že můžeme společně dosáhnout pokroku," nechal se slyšet Johnson, podle něhož je toto opatření pro suverénní a demokratickou zemi jako je Británie nepřijatelné, protože mu neumožňuje vlastní rozhodování. V dosažení dohody o podmínkách britského odchodu z Evropské unie přitom stále věří.

Šéfka německé vlády ale odmítá, aby se irská pojistka rušila do doby, než bude vyjednaná podoba budoucích vztahů sedmadvacítky a Británie. Jakmile to bude jasné, nebude už pojistky třeba. "Říkali jsme, že řešení pravděpodobně najdeme v příštích dvou letech, ale možná ho půjde nalézt už v příštích třiceti dnech. Proč ne?" prohlásila Merkelová, podle níž je větší rychlosti třeba, pokud se má předejít brexitu bez dohody 31. října.

"Británie by nám teď měla říci, jaké má představy," poznamenala také kancléřka, pro níž je důležité zachovat integritu vnitřního trhu EU a také jednotu sedmadvacítky při vyjednávání s Londýnem. Johnson žádné konkrétní návrhy s výjimkou možnosti "elektronických kontrol" nezmínil, zopakoval ale, že Británie nikdy nezavede celní nebo podobné kontroly na hranici mezi Severním Irskem a Irskem. Konkrétnější chce být až později.

Irská pojistka je kontroverzním bodem návrhu brexitové dohody, který se sedmadvacítkou připravila Johnsonova předchůdkyně Theresa Mayová. Má zabránit vzniku klasického hraničního režimu na hranici Irska a Severního Irska po brexitu. Podle kritiků z řad zastánců nekompromisní odluky Británie od EU ale představuje riziko, že země zůstane natrvalo připoutána k unijním strukturám a že bude narušena územní celistvost Spojeného království. Británie by totiž zůstala v celní unii s EU a pro Severní Irsko by platila část pravidel jednotného trhu. Hlavně kvůli irské pojistce brexitovoudohodu třikrát odmítl britský parlament a Mayová nakonec rezignovala.

Merkelová na dnešní společné tiskové konferenci s Johnsonem také zopakovala, že spolková republika upřednostňuje brexit s dohodou, bude ale připravena i na možnost, že se takového řešení dosáhnout nepodaří. Johnson zase zdůraznil, že se jeho vláda cítí plně vázána ochranou práv 3,2 milionu občanů ostatních unijních zemí žijících v Británii

Šéfka německé vlády Johnsona, který je na první návštěvě Německa ve funkci britského premiéra, přivítala po 18:00 SELČ s vojenskými poctami. Hymny oba politici vyslechli vsedě, jak má Merkelová v posledních týdnech ve zvyku, aby se u ní neopakovaly problémy s třasem celého těla. Během uvítacího ceremoniálu se před berlínským kancléřstvím uskutečnila demonstrace proti brexitu.

Témata:  Boris Johnson Brexit Velká Británie

Související

Aktuálně se děje

24. června 2026 12:15

11. června 2026 19:31

Češi ročně utratí miliardy za padělané cigarety, ukazuje studie

Organizované zločinecké skupiny vybudovaly v Česku nelegální ekonomiku kolem prodeje padělaných cigaret, ze které inkasují nejméně 3,28 miliardy korun ročně. Vyplývá to z nedávné Studie zveřejněné na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. „Tři miliardy jsou velmi konzervativní odhad, protože tato částka zahrnuje pouze prokazatelné padělky. Skutečná velikost černého trhu kolem cigaret bude ještě výrazně vyšší,“ upozorňuje autor studie a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Práce v kanceláři

Firmy je přehlížejí, přitom jsou nejvěrnější. Řeč je o zaměstnancích 55+

Česká pracovní síla stárne a boj o zkušené talenty se zostřuje. Přesto většina firem stále nemá strategii, jak pracovníky ve věku nad 55 let získávat, rozvíjet a udržet, což ukazuje průzkum Randstad HR Trends 2026. Jde přitom o generaci, která vykazuje nejvyšší loajalitu a nejnižší fluktuaci. Data z dalšího průzkumu Workmonitor 2026 zase boří rozšířený stereotyp: tito pracovníci jsou často otevření i novým technologiím včetně umělé inteligence.