Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Firmy mají u bank půjčeno méně než před rokem, poprvé od roku 2010

CZK
CZK
Foto: INCORP images

Firmy a živnostníci měli na konci dubna u bank úvěry za 1,14 bilionu korun, což je o 28 miliard méně než na konci dubna 2020. Jde o první pokles od roku 2010, kdy se české společnosti ještě vypořádávaly s následky světové finanční krize. Vyplývá to z výpočtů společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Mezi živnostníky se objem úvěrů meziročně zvýšil o jednu miliardu na 46,5 miliardy korun. Naopak mezi obyvateli vzrostl objem úvěrů o 129 miliard na 1,86 bilionu korun.

"Objem firemních úvěrů se meziročně snížil už v březnu, v dubnu se ale tento pokles mírně prohloubil. Jde o první pokles objemu firemních úvěrů od roku 2010 a o největší pokles od roku 2009, který byl výrazně ovlivněný dopady světové finanční krize," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Opačná situace je u úspor, které se nadále výrazně zvyšují. Úspory firem v dubnu meziročně vzrostly o devět procent na 1,23 bilionu korun, zatímco u živnostníků se zvýšily o pětinu. Ti měli u bank uloženo 178 miliard korun, o 30 miliard více než před rokem. Vklady domácností se potom zvýšily o 12 procent na 2,8 bilionu korun.

"Výrazný růst objemu vkladů firem a živnostníků u bank spolu s opačným vývojem na straně úvěrů ukazuje, že firemní sektor v uplynulých 12 měsících výrazným způsobem omezil své investice, což bylo v době nejistoty pochopitelné. Odložené investice však můžou v následujícím období brzdit jejich konkurenceschopnost nebo jejich možnosti využít očekávaného ekonomického oživení," upozornila Kameníčková.

Připomněla také další ukazatel, kterým je rozdíl mezi celkovým objemem firemních vkladů a úvěrů. Objem firemních úspor byl dosud vždy nižší než objem jejich úvěrů, což se poprvé změnilo v červenci loňského roku. Rozdíl mezi firemními úsporami a úvěry se zvyšoval až do letošního února, kdy už měly firmy u bank uloženo o 107 miliard korun více, než kolik měly půjčeno. Od té doby se začal rozdíl mírně snižovat, v dubnu činil 92 miliard korun.

V dubnu se však zároveň poprvé od října loňského roku zastavilo zhoršování platební morálky lidí, živnostníků i firem, které souviselo s koncem zákonného moratoria na splátky úvěrů. Objem nesplácených firemních úvěrů dosahoval 4,32 miliardy korun, o 50 milionů méně než v březnu. Živnostníci řádně nespláceli 6,88 miliardy korun, o 30 milionů méně než v březnu. U domácností se objem nesplácených úvěrů nezměnil a dosahoval 1,85 miliardy korun.

Nejlepší platební morálku měli lidé s úvěry na bydlení, kteří v dubnu řádně nespláceli 1,1 procenta závazků. Firmy nesplácely 4,3 procenta dluhů, lidé s úvěry na spotřebu nespláceli 5,6 procenta závazků, zatímco živnostníci nespláceli 6,9 procenta dluhů. "Živnostníci patřili v uplynulém roce k nejvíce zasaženým skupinám. To se promítlo do výrazného zhoršení jejich platební morálky koncem loňského roku doprovázené i nižší dostupností úvěrů od bank a dalších finančních institucí," uzavřela Kameníčková.

Témata:  firmy banky Peníze

Aktuálně se děje

20. května 2024 13:04

20. května 2024 12:03

Předpověď počasí na noc a úterý 21. května

Z centrálního Středomoří bude do střední Evropy postupovat tlaková níže, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Martin Exner

Rozhovor

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jít proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost.