Časovaná bomba pro české firmy. Soud je může i zrušit, pokud se rychle...

Nejvyšší soud České republiky rozhodl již v květnu 2021, že předmět podnikání „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ není v souladu s českou legislativou, protože nedostatečně specifikuje prováděnou podnikatelskou činnost. Soud zdůraznil, že předmět podnikání by měl jasně popisovat podnikatelské aktivity, přičemž není nutné přesně se držet názvů živností. Na problém upozornil web Finmag.

Nejvyšší soud České republiky v květnu 2021 rozhodl, že ujednání stanov, které jako předmět podnikání uvádí „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, nesplňuje požadavek určitého vymezení podnikatelské činnosti. „Ujednání stanov, podle něhož je předmětem podnikání akciové společnosti výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, nesplňuje požadavek určitosti, neboť z něj není zjevné, co je předmětem podnikání dané společnosti, a odpovídajícího výsledku se nelze dobrat ani výkladem,“ uvádí se v rozhodnutí soudu. Podle poradenských firem se rozhodnutí týká až devadesáti procent českých společností, přičemž tento neurčitý předmět podnikání byl oblíben pro svou flexibilitu při změně nebo rozšíření podnikatelských činností.

Téměř tři roky po rozhodnutí Nejvyššího soudu začaly rejstříkové soudy v Česku uplatňovat jeho závěry v praxi. Podle Petra Kincla z PwC Legal již některé soudy nařídily výmaz předmětu podnikání z obchodního rejstříku u firem, které neodpověděly na výzvy k nápravě. „Z moci úřední tímto postupem nutí firmy měnit jejich zakladatelské listiny a zápisy v rejstříku,“ dodává Kincl.

Podle údajů PwC se tento problém týká přibližně 136 tisíc českých společností. Tyto firmy musí často svolat valnou hromadu, upravit společenskou smlouvu, zaplatit notářský zápis a registrovat změny v obchodním rejstříku. Pokud to neučiní, mohou být nejprve vymazány předměty podnikání a následně i zrušeny.

Čtěte také

Firmy chtějí zahájit hromadné propouštění. Možný dopad až na stovky lidí

Ekonomika Podle zpravodajství Televizních novin TV NOVA stovky lidí po celé republice čelí nejistotě ohledně možnosti propouštění v práci v nejbližších týdnech. Několik firem již předem oznámilo plány na snížení zaměstnanců, přičemž nejvíce postiženi budou pracovníci z oblasti vědy a techniky.

Náprava neurčitého předmětu podnikání může firmám přinést značné finanční a časové náklady. Podle Petra Kincla z PwC Legal mohou tyto náklady přesáhnout v celkovém úhrnu až 1,6 miliardy Kč pouze na notářských poplatcích a poplatcích obchodnímu rejstříku. Malé společnosti mohou čelit nákladům až 12 000 Kč na úpravy svých zápisů, což zahrnuje notářské poplatky a administrativní náklady.

Krajský soud v Ostravě však uvádí, že i když se neurčitými předměty podnikání zabývá, přístup není tak přísný, jak naznačují experti. Podle mluvčího soudu Igora Krajdla jsou firmy vyzvány k nápravě a likvidace se týká pouze nečinných subjektů. Soud eviduje přibližně 110 000 subjektů, z nichž se problém týká nižšího počtu. Krajdl dodává, že pokuty za tento nedostatek nejsou možné, a každoročně jsou zrušeny stovky společností.

I když se aktuální praxe soudů zaměřuje především na nečinné firmy, odborníci doporučují neotálet se změnou neurčitého předmětu podnikání. „Nedoporučujeme čekat na výzvu soudu, protože by to vedlo k zbytečným nákladům na notáře a soudní poplatky,“ říká Veronika Odrobinová z GT Legal. Pokud firmy problém nevyřeší včas, mohou čelit komplikacím při svolávání valné hromady a zajišťování notáře.

Podle Odrobinové je předmět podnikání „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ stále běžný, zejména u menších společností. Přestože Nejvyšší soud považuje tento popis za nedostatečný, Odrobinová zpochybňuje, zda širší výčty v praxi skutečně přispívají k transparentnosti. Expert PwC Kincl navrhuje, že zákon by mohl umožnit obecněji definovaný předmět podnikání, čímž by se předešlo nákladným změnám.

Témata:  firmy,  soudy