Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Domácnosti v EU si v zimě připlatí za energie 2 550 miliard korun. Babiš tak má šanci prosadit nulovou DPH na elektřinu či plyn pro domácnosti

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Domácnosti v EU se tuto zimu pořádně a nečekaně „prohnou“. Za energie si totiž v důsledku energetické krize připlatí zhruba 100 miliard eur, což odpovídá 2550 miliardám korun. To je suma, která vysoce převyšuje celkové roční výdaje českého státního rozpočtu. Výpočet plyne z analýz řecké vlády a bruselského think-tanku Bruegel. Cituje je agentura Bloomberg.

Sto miliard eur představuje zhruba desetkrát vyšší sumu, než jakou se zatím vlády zemí EU zavázaly svým občanům poskytnout, aby jim v začínající topné sezóně pomohly platit účty zejména za elektřinu a za plyn. Vlády v Itálii, Francii, Španělsku, Belgii se zatím zavázaly k energetickým dotacím domácnostem čítajícím necelých deset miliard eur. Pomoc tedy zřejmě bude muset být mnohonásobně vyšší. 

Pomoc zvažuje také české vláda. Premiér Andrej Babiš zmiňuje i možnost přechodného zrušení DPH z energií. Otázkou však je, zda je takové opatření průchozí vzhledem k podmínkám stanoveným na úrovni EU. Na druhou stranu, země EU budou zřejmě muset přistoupit k pomoci domácnostem mnohem velkoryseji, než jsou nyní ochotny připustit, takže Brusel nad přechodným zrušením DPH z energií v ČR patrně „přivře oči“. 

Témata:  energetika komentář

Související

Aktuálně se děje

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

10. března 2026 10:54

Inflace je nejnižší od roku 2016. Drahá ropa kvůli Íránu však může vše změnit

Meziroční míra inflace v ČR vykázala v únoru nejnižší úroveň od října 2016, potvrdil dnes ČSÚ své předběžné údaje. Činila pouze 1,4 procenta. Údaj však pochopitelně ještě nezahrnuje vývoj, která nastal od posledního únorového dne, kdy USA a Izrael podnikly úder na Írán. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Trhy reagují na Blízký východ: zlato a stříbro klesají

Likviditní výprodej tlačí zlato a stříbro dolů, přičemž pokles není důsledkem změny jejich dlouhodobé role, ale snahy investorů získat hotovost. Po měsících nadprůměrného růstu jsou oba drahé kovy náchylné k prudké likvidaci, zejména kvůli makroekonomickému šoku vyvolanému konfliktem na Blízkém východě. Stříbro klesá výrazněji díky vyšší volatilitě a průmyslové expozici. Jakmile odezní nucený prodej, fundamentální faktory, fiskální napětí, de-dolarizace a riziko stagflace, mohou podpořit návrat obou kovů k růstu.