Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Domácnosti v EU si v zimě připlatí za energie 2 550 miliard korun. Babiš tak má šanci prosadit nulovou DPH na elektřinu či plyn pro domácnosti

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Domácnosti v EU se tuto zimu pořádně a nečekaně „prohnou“. Za energie si totiž v důsledku energetické krize připlatí zhruba 100 miliard eur, což odpovídá 2550 miliardám korun. To je suma, která vysoce převyšuje celkové roční výdaje českého státního rozpočtu. Výpočet plyne z analýz řecké vlády a bruselského think-tanku Bruegel. Cituje je agentura Bloomberg.

Sto miliard eur představuje zhruba desetkrát vyšší sumu, než jakou se zatím vlády zemí EU zavázaly svým občanům poskytnout, aby jim v začínající topné sezóně pomohly platit účty zejména za elektřinu a za plyn. Vlády v Itálii, Francii, Španělsku, Belgii se zatím zavázaly k energetickým dotacím domácnostem čítajícím necelých deset miliard eur. Pomoc tedy zřejmě bude muset být mnohonásobně vyšší. 

Pomoc zvažuje také české vláda. Premiér Andrej Babiš zmiňuje i možnost přechodného zrušení DPH z energií. Otázkou však je, zda je takové opatření průchozí vzhledem k podmínkám stanoveným na úrovni EU. Na druhou stranu, země EU budou zřejmě muset přistoupit k pomoci domácnostem mnohem velkoryseji, než jsou nyní ochotny připustit, takže Brusel nad přechodným zrušením DPH z energií v ČR patrně „přivře oči“. 

Témata:  energetika,  komentář

Aktuálně se děje

3. listopadu 2026 11:12

Černý pátek plný triků. Obchodníci si hrají s cenami i psychikou zákazníků

Přestože je černá barva často spojena s negativními emocemi, u Černého pátku, který letos připadá na 27. listopadu, to zpravidla neplatí. Právě naopak. Spotřebitelé se těší na obrovské slevy, prodávající zase na vysoké tržby, a tak jsou všichni spokojení. Nebo tomu tak není? Bohužel ne vždy jsou slevy opravdu takové, jak se prezentují. Jak však předejít nevýhodnému nákupu?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Nvidia čelí největší krizi ve své historii. Odchod zakladatele odhalil její slabinu

Rezignace Jensena Huanga z čela americké Nvidie představuje jeden z největších personálních otřesů v novodobé historii technologického průmyslu. Muž, který společnost v roce 1993 spoluzakládal a během následujících 33 let ji proměnil v jednoho z nejhodnotnějších podnikových gigantů planety, odchází v době, kdy jsou její technologie klíčové pro rozvoj umělé inteligence a strategické soupeření Spojených států s Čínou. Jeho odchod proto dalece přesahuje hranice samotné společnosti.