Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Domácnosti v EU si v zimě připlatí za energie 2 550 miliard korun. Babiš tak má šanci prosadit nulovou DPH na elektřinu či plyn pro domácnosti

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Domácnosti v EU se tuto zimu pořádně a nečekaně „prohnou“. Za energie si totiž v důsledku energetické krize připlatí zhruba 100 miliard eur, což odpovídá 2550 miliardám korun. To je suma, která vysoce převyšuje celkové roční výdaje českého státního rozpočtu. Výpočet plyne z analýz řecké vlády a bruselského think-tanku Bruegel. Cituje je agentura Bloomberg.

Sto miliard eur představuje zhruba desetkrát vyšší sumu, než jakou se zatím vlády zemí EU zavázaly svým občanům poskytnout, aby jim v začínající topné sezóně pomohly platit účty zejména za elektřinu a za plyn. Vlády v Itálii, Francii, Španělsku, Belgii se zatím zavázaly k energetickým dotacím domácnostem čítajícím necelých deset miliard eur. Pomoc tedy zřejmě bude muset být mnohonásobně vyšší. 

Pomoc zvažuje také české vláda. Premiér Andrej Babiš zmiňuje i možnost přechodného zrušení DPH z energií. Otázkou však je, zda je takové opatření průchozí vzhledem k podmínkám stanoveným na úrovni EU. Na druhou stranu, země EU budou zřejmě muset přistoupit k pomoci domácnostem mnohem velkoryseji, než jsou nyní ochotny připustit, takže Brusel nad přechodným zrušením DPH z energií v ČR patrně „přivře oči“. 

Témata:  energetika komentář

Související

Aktuálně se děje

30. října 2025 11:44

Nejvyšší ceny elektřiny v Česku nelze házet jen na nedotování

Tvrzení, že české domácnosti mají nejdražší elektřinu v EU, protože ji vláda nedotuje jako na Slovensku nebo v Maďarsku, je hrubě zjednodušené, ba hraničí s propagandou. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Světové akcie se otřásají. Pražská burza ale překvapivě patří ke světové špičce

Akcie ve světě čelí nejhlubšímu týdennímu propadu od obchodního týdne, který končil letos 4. dubna. Přitom 2. dubna americký prezident Donald Trump oznámil konkrétní podobu svých takzvaných recipročních cel. Následný otřes na akciových, ale také měnových či dluhopisových trzích přiměl americkou administrativu během několika dní zavedení recipročních cel alespoň o několika měsíců pozdržet. Nad jejich dalším osudem nyní visí otazník, neboť Nejvyšší soud USA je může zneplatnit.