Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Devět dní do BREXITU: Britská vláda se po neúspěchu pouští do další bitvy

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Britská vláda dnes opět v parlamentu narazila se snahou prosadit dohodu o odchodu z Evropské unie a nyní ji čeká další složitá bitva kolem převádění podmínek brexitu do britského práva. První hlasování o příslušném ratifikačním zákonu je na programu už v úterý, ačkoli více než 100stránkový návrh byl zveřejněn až dnes večer. Vláda jej chce protlačit dolní komorou parlamentu za tři dny, aby mohla Británii vyvést z EU bez dalšího odkladu. Do platného termínu brexitu zbývá už jen devět dní.

Po porážce při sobotním zasedání parlamentu chtěl dnes kabinet premiéra Borise Johnsona "rozvodovou" dohodu předložit poslancům ke schválení znovu. Tuto iniciativu ale zablokoval předseda Dolní sněmovny John Bercow, protože podle něj byla v rozporu s parlamentními procedurálními pravidly. Ta stanovují, že poslanci se nemohou zabývat otázkou, ke které už ve stejném legislativním období přijali stanovisko.

"Co se týče podstaty, je dnešní usnesení stejné jako sobotní a (Dolní) sněmovna ve věci rozhodla. Dnešní okolnosti jsou stejné jako sobotní okolnosti," uvedl Bercow. Dolní komora parlamentu sice před dvěma dny nevynesla nad novou brexitovou dohodou jasný verdikt, záležitost ale projednala a rozhodnutí učinila. Poslanci odhlasovali, že dohodu neschválí, dokud nebude její obsah převeden do britského práva.

Prováděcí zákon, který by tuto funkci splnil, vláda předložila až večer a už v úterý jej poslanci začnou projednávat. Ohlásil to Jacob Rees-Mogg, který za kabinet předkládá agendu Dolní sněmovny. Celý legislativní proces v dolní komoře parlamentu chce mít vláda hotový do pátku, načež by se návrhu ujala Sněmovna lordů. Poslanci ale mohou promluvit i do načasování jednotlivých fází schvalování. Úterní souboj o "programové usnesení" bude podle komentátorů stejně důležitý jako úvodní hlasování o samotném návrhu zákona.

Britská média před další parlamentním střetem pokračovala ve spekulacích ohledně rozložení sil v Dolní sněmovně, kde vládní Konzervativní straně k většině schází více než 30 křesel. Podle deníku Financial Times v sídle premiérů v Downing Street sílí přesvědčení, že Johnson "dokáže přerušit sérii porážek z víkendu a má nyní podporu 320 poslanců potřebných pro vítězství". Vláda ale nejspíše bude při schvalování zákona o brexitové dohodě čelit nejrůznějším pozměňovacím návrhům, které mohou její plány opět nabourat.

Kromě nejisté podpory komplikuje premiérovi Johnsonovi situaci nedostatek času. Vláda chce převedení podmínek brexitu do domácího práva stihnout za necelé dva týdny, aby Británie mohla EU opustit 31. října. Zpravodajská společnost BBC ale poznamenala, že přijímání prováděcích zákonů k důležitým evropským dohodám zpravidla trvalo několik týdnů, někdy i výrazně déle.

Kromě britských zákonodárců musí jakoukoli brexitovou dohodu schválit také Evropský parlament. Brexitový koordinační výbor EP dnes rozhodl, že europoslanci budou o dokumentu hlasovat až poté, co dostane zelenou ve Westminsteru. S největší pravděpodobností to tedy nestihnou na aktuální plenární schůzi ve Štrasburku, což zvyšuje možnost přinejmenším krátkého technického odkladu brexitu.

Už v sobotu musel po neurčitém verdiktu poslanců Johnson poslat do Bruselu žádost o další odsunutí data brexitu, jak mu ukládal zákon z minulého měsíce. Zbylé země EU se žádostí zabývají a čekají na další vývoj v britském parlamentu.

Britský premiér jim kromě žádosti, kterou nepodepsal, poslal ještě druhý dopis, v němž odklad označil za chybu, a uvedl, že s ním nesouhlasí. Jeho počínání je předmětem sporu u nejvyššího soudu Skotska, který ale dnes konečné rozhodnutí odložil. Chce Johnsona dál sledovat, zda "zcela" splní požadavky zákona.

Témata:  Brexit Velká Británie EU

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy