Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČNB zhoršila odhad vývoje ekonomiky a čeká výrazně vyšší inflaci

Česká národní banka
Česká národní banka
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Česká národní banka v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta. V předchozí listopadové prognóze přitom počítala banka letos s růstem o 3,5 procenta a příští rok o 3,8 procenta. Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. Loni ekonomika podle prvních údajů Českého statistického úřadu stoupla o 3,3 procenta, ČNB nicméně odhaduje růst o 3,1 procenta. Koncem letošního roku podle Rusnoka ekonomika dosáhne předpandemické úrovně.

Zároveň centrální banka výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 8,5 procenta, loni v listopadu to bylo 5,6 procenta. Příští rok by pak inflace měla podle odhadu klesnout na 2,3 procenta, loni v listopadu počítala ČNB s 2,1 procenta. "Inflace bude kulminovat v letošním prvním pololetí. Následně bude klesat díky posílení koruny a projeví se i stabilizující vliv měnové politiky skrze domácí poptávku," uvedl Rusnok.

Dále uvedl, že nové prognóze odpovídá výrazný nárůst tržních úrokových sazeb na počátku letošního roku následovaný jejich postupným poklesem od druhé poloviny roku. "Další kroky při nastavování měnové politiky ČNB se budou odvíjet od přicházejících nových informací a budoucích prognóz," uvedl guvernér. Zvýšení sazeb podle něj zajistí návrat inflace do blízkosti dvouprocentního inflačního cíle na horizontu měnové politiky, tedy během první poloviny příštího roku.

Zároveň v nových odhadech centrální banka počítá letos nadále s průměrným kurzem koruny 24,10 koruny za euro. Příští rok pak počítá nadále s průměrným kurzem 23,90 koruny za euro. V listopadu odhadovala pro letošní rok kurz 24,20 koruny za euro.

Nejistoty a rizika nově odhadovaného vývoje vyhodnotila podle Rusnoka bankovní rada jako výrazné a v souhrnu jako mírně proinflační. Rizika ve prospěch růstu cen jsou možné slabší ukotvení inflačních očekávání a případně pomalejší posílení kurzu koruny v důsledku razantního zpřísňování zahraniční měnové politiky nebo eskalace situace na Ukrajině. Proti růstu cen by mohl působit možný slabý růst spotřeby domácností v reakci na skokový růst cen energií nebo konsolidace veřejných financí. Za nejistoty ČNB označila rozsah přecenění zboží a služeb v letošním lednu. Data o lednové inflaci zveřejní statistici 14. února. Další nejistotou je délka trvání přetížení globálních výrobních a dodavatelských řetězců.

Ministerstvo financí v nové lednové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta z listopadových 4,1 procenta. Příští rok rovněž čeká růst o 3,1 procenta. Zároveň úřad čeká proti odhadům z listopadu vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 8,5 procenta.

Témata:  Česká národní banka (ČNB) inflace ekonomika

Související

Aktuálně se děje

27. ledna 2026 11:51

14. ledna 2026 11:40

Byt za miliony, ve kterém se sotva otočíte. Nový trend pražského bydlení

Nové byty v Praze se dlouhodobě zmenšují a developerský trh se stále více orientuje na investiční jednotky. Podle realitního makléře Jakuba Kalába se v praxi objevují i novostavby s jednotkami o velikosti pouhých 16 metrů čtverečních s cenovkou v řádu několika milionů korun. Také data Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) poukazují na nový trend – průměrná velikost bytů v nabídce klesá, zatímco ceny dále rostou.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Zlato, stříbro i bitcoin padají: Trumpův vybraný šéf Fedu slibuje zázraky na počkání

Proč padá zlato, stříbro i bitcoin? Fundamentálně proto, že Kevin Warsh, vybraný prezidentem USA Donaldem Trumpem do čela americké centrální banky, má plány, jak ozdravit dolar natolik, že by byl dlouhodobě udržitelný coby nakonec dokonce deflační měna. Takže tím by z velké části odpadla nutnost investovat do jiných deflačních aktiv, jako je právě zlato, stříbro či bitcoin.