Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČNB zhoršila odhad vývoje ekonomiky a čeká výrazně vyšší inflaci

Česká národní banka
Česká národní banka
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Česká národní banka v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta. V předchozí listopadové prognóze přitom počítala banka letos s růstem o 3,5 procenta a příští rok o 3,8 procenta. Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. Loni ekonomika podle prvních údajů Českého statistického úřadu stoupla o 3,3 procenta, ČNB nicméně odhaduje růst o 3,1 procenta. Koncem letošního roku podle Rusnoka ekonomika dosáhne předpandemické úrovně.

Zároveň centrální banka výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 8,5 procenta, loni v listopadu to bylo 5,6 procenta. Příští rok by pak inflace měla podle odhadu klesnout na 2,3 procenta, loni v listopadu počítala ČNB s 2,1 procenta. "Inflace bude kulminovat v letošním prvním pololetí. Následně bude klesat díky posílení koruny a projeví se i stabilizující vliv měnové politiky skrze domácí poptávku," uvedl Rusnok.

Dále uvedl, že nové prognóze odpovídá výrazný nárůst tržních úrokových sazeb na počátku letošního roku následovaný jejich postupným poklesem od druhé poloviny roku. "Další kroky při nastavování měnové politiky ČNB se budou odvíjet od přicházejících nových informací a budoucích prognóz," uvedl guvernér. Zvýšení sazeb podle něj zajistí návrat inflace do blízkosti dvouprocentního inflačního cíle na horizontu měnové politiky, tedy během první poloviny příštího roku.

Zároveň v nových odhadech centrální banka počítá letos nadále s průměrným kurzem koruny 24,10 koruny za euro. Příští rok pak počítá nadále s průměrným kurzem 23,90 koruny za euro. V listopadu odhadovala pro letošní rok kurz 24,20 koruny za euro.

Nejistoty a rizika nově odhadovaného vývoje vyhodnotila podle Rusnoka bankovní rada jako výrazné a v souhrnu jako mírně proinflační. Rizika ve prospěch růstu cen jsou možné slabší ukotvení inflačních očekávání a případně pomalejší posílení kurzu koruny v důsledku razantního zpřísňování zahraniční měnové politiky nebo eskalace situace na Ukrajině. Proti růstu cen by mohl působit možný slabý růst spotřeby domácností v reakci na skokový růst cen energií nebo konsolidace veřejných financí. Za nejistoty ČNB označila rozsah přecenění zboží a služeb v letošním lednu. Data o lednové inflaci zveřejní statistici 14. února. Další nejistotou je délka trvání přetížení globálních výrobních a dodavatelských řetězců.

Ministerstvo financí v nové lednové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta z listopadových 4,1 procenta. Příští rok rovněž čeká růst o 3,1 procenta. Zároveň úřad čeká proti odhadům z listopadu vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 8,5 procenta.

Témata:  Česká národní banka (ČNB) inflace ekonomika

Související

Aktuálně se děje

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.