Centrální banky nakupují rekordní množství zlata. Je to znakem rebelie vůči dolaru

Hovořit můžeme o fenoménu takzvaného „bull runu“ na zlato. Ekonomická i politická nejistota, za níž stojí bankovní krize či konflikt na Ukrajině, vedla jako obvykle k potřebě bezpečných investic, mezi něž zlato dlouhodobě patří. Obrat ke zlatu tak lze vnímat jako indikátor strachu z ekonomické recese a poklesu dolaru. V současné době klesají také akcie, dluhopisy či kryptoměny. Kromě individuálních investorů tak není překvapivé, že se k nákupu zlata uchylují i větší hráči v podobě centrálních bank – v minulém měsíci byl jejich podíl na poptávce po zlatě zhruba třetinový. Podle průzkumu WGC pak celých 61 % centrálních bank očekává další zvyšování svých držeb zlata. Není náhodou, že se devět z deseti největších centrálních bank, které v poslední době rozšiřují zlaté rezervy, nachází ve východních a rozvojových zemích. (Jmenovitě nejvíce zlata letos nakoupily centrální banky Číny, Turecka, Uzbekistánu, Indie, Ruska a Singapuru.) Jejich chování se dá vnímat jako akt vzdoru vůči západním státům a neochvějné pozici dolaru. Investici do zlata, kterou nahrazují klesající dolar i investice do dluhopisů, lze vnímat kromě přirozené snahy o diverzifikaci portfolia také jako přípravu na oproštění se od dolaru a případné vytvoření nové společné pevné měny – již nyní posilují mezi těmito státy transakce v juanech či rublech. V mnohých případech se ostatně jedná o země, které čelí ze strany USA a dalších západních států nějakým sankcím a tímto způsobem se jim snaží vyhnout.Potenciální hrozbou pro dolar může být také uskupení BRICS, do něhož má zájem vstoupit mnoho dalších zemí a které může být vnímáno jako jakási protiváha západní moci. Tato situace může být určitou formou deglobalizace a dedolarizace.

Jedním z největších nákupčích zlata je letos Čínská lidová banka. Jenom v únoru nakoupila 24,9 tun zlata, za březen pak dalších 18 tun zlata. Celkem své zlaté rezervy zvýšila jen během letošního roku z 2 010 na 2 068 tun.Cena zlata se v posledních týdnech přiblížila historickým maximům a na začátku dubna se vyšplhala na 2 045 dolarů za trojskou unci. Trend nákupu ze strany centrálních bank přitom představuje jeden z hnacích motorů pro růst jeho hodnoty. V průběhu dubna sice zlato zaznamenalo mírný pokles, dá se však očekávat, že se bude jeho cena v dlouhodobém horizontu držet vysoko. V příštích dnech by ji mohly částečně ovlivnit údaje o americkém HDP za první čtvrtletí i údaje o růstu inflace ve Spojených státech, dalším významnějším milníkem však bude pravděpodobně až zasedání FEDu, které se koná příští týden. Od něj se očekává navyšování úrokových sazeb o dalších 0,25 %, pravděpodobně se však bude jednat o navyšování poslední. Zmírnění dosavadního radikálního přístupu ze strany FEDu by pak představovalo impuls pro uvolnění měnové politiky a současnou pozici žlutého kovu by ještě podpořilo.

Témata:  ekonomika,  zlato,  komentář