Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

BREXIT: Většina Britů chce volný pohyb osob i po odchodu z EU, ukázal průzkum

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Většina britských voličů podle nového průzkumu souhlasí s tím, aby se současný režim volného pohybu osob vztahoval na Británii i po jejím odchodu z Evropské unie. V anketě vypracované agenturou YouGov pro televizi Sky News takový model podpořilo 56 procent respondentů, zatímco opačný postoj vyjádřilo 28 procent. Současný režim, který imigrantům z EU plošně dává právo žít a pracovat v Británii, chce vládní Konzervativní strana opustit s koncem příštího roku.

Imigrace je od počátku jedním z ústředních brexitových témat a konzervativní vláda dlouhodobě jako jeden z přínosů odchodu z evropského bloku označuje "opětovné převzetí kontroly nad hranicemi". Od roku 2021 chce zavést nový "bodový" imigrační systém a přijímat přistěhovalce na základě jejich schopností, nikoli jejich státní příslušnosti.

Nepříliš překvapivě mělo v novém průzkumu zachování volného pohybu jasnou podporu (80 procent) mezi voliči, kteří by preferovali setrvání Británie v EU. O něco překvapivější je to, že jen těsná většina (53 procent) zastánců brexitu vyjádřila nesouhlas s případným pokračováním současného režimu. U voličů Konzervativní strany byl podíl ještě o několik procentních bodů nižší.

Téma imigrace se v posledních dnech dostává do popředí kampaně před parlamentními volbami, které Británii čekají 12. prosince. Plány obou hlavních politických stran přitom nejsou zcela jasné. Konzervativci uvádějí, že jejich nový systém přistěhovalectví omezí, zároveň ale opustili přísný limit počtu přistěhovalců vytyčený za vlády expremiéra Davida Camerona.

Labouristé na posledním stranickém sjezdu přijali usnesení o zachování unijního režimu, podrobnější program ale zatím nezveřejnili. Lídr hlavní opoziční strany Jeremy Corbyn tento týden v rozhovoru se zpravodajskou společností BBC nechtěl uvést, zda by podle něj do Británie mělo přicházet více nebo méně přistěhovalců.

"Je velmi zajímavé, že obě strany jsou nervózní, když mluví o imigraci. Konzervativci mají obavy, že to vypadá, jako by chtěli prásknout dveřmi, labouristé se obávají vyvolání dojmu, že je otvírají dokořán," komentovala poslední vyjádření hlavní politická zpravodajka BBC Laura Kuenssbergová.

Témata:  Brexit,  Velká Británie,  EU

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Drahá paliva řeší Německo i Polsko. Česko od října obnoví cenovou regulaci

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.