K poskytování služeb, cílení reklam a analýze návštěvnosti využíváme soubory cookie. Používáním webu s tímto vyjadřujete souhlas. Další informace

Trump se snaží omezit dovoz německých aut. O co mu jde?

Když se americký prezident Donald Trump zúčastnil 8. června zasedání zemí G7 v kanadském Quebecu, jeho obchodní rádce Peter Navarro publikoval v americkém deníku New York Times článek, který ponechal jen málokoho na pochybách. Bylo zřejmé, jaké jsou skutečné plány současné americké administrativy se zahraničním obchodem s Evropou a zvlášť s Německem. Zdá se, že budou zavedena cla na dovoz aut z Německa.

Diskuse: 1

Ilustrační fotografie
reklama
Drama při úrazu Pilarové! Jak probíhala její záchrana? - anotační obrázek
Drama při úrazu Pilarové! Jak probíhala její záchrana?

Jak bude pravděpodobně postupovat Trumpova administrativa

Na základě toho, jak byla zavedena cla na ocel a hliník, se můžeme domnívat, že prezident Trump bude žádat americké Ministerstvo obchodu, aby přezkoumalo, jestli dovoz aut nepředstavuje „hrozbu pro národní bezpečnost“ USA. Pokud bude odpověď pozitivní, cla by mohla být zavedena v průběhu několika týdnů.

Vítězové a poražení

Americký dovoz je zejména o autech. Data amerického statistického úřadu říkají, že auta hrají prim v dovozech z Mexika, Německa, Japonska a Jižní Koreji. Z Číny se dováží nejvíce mobilních telefonů a oblečení. Skutečným cílem prezidenta Trumpa je Německo. Jak ukazuje graf, auta z Evropy, která byla dovezena do USA v květnu tohoto roku, pocházejí zejména od německých producentů. V případě uvalení cel to budou oni, kdo bude trpět nejvíce. Prim hraje koncern Volkswagen, který do USA vyváží i prémiové SUV vyráběné na Slovensku.

Prezident Trump si myslí, že pomáhá michiganským výrobcům aut, ale dělá velkou chybu, když zapomíná, že v kontextu globalizace je již výrobní řetězec průmyslových společností globální. Producenti Chrysler a GM například dovážejí až 22 resp. 10 % aut, které prodávají v USA, z Kanady. Mohli bychom si sice představit částečnou relokaci výroby, ale historie nám ukazuje, že výsledkem protekcionismu je vždy vyšší zdanění spotřeby. Náklady na výrobu amerických aut by tak podle více odhadů vzrostly průměrně o pět až sedm tisíc dolarů. Toto zdražení by navíc přišlo v nejhorší době, kdy rostoucí ceny ropy již mají negativní efekt na spotřebitelskou důvěru v USA.

Jaké jsou skutečné záměry Donalda Trumpa

Americký prezident D. Trump je o benefitech protekcionismu skutečně přesvědčen. Už v interview pro časopis Forbes z 80. let minulého století uvedl, že pokud by se stal americkým prezidentem, uvalil by na německá auta vysoká cla. Přesto ale není pravděpodobné, že by si přál nekontrolované propuknutí obchodní války, která by mohla zdevastovat ekonomiku USA.

Podle mého názoru sleduje prezident Trump tyto dva hlavní cíle:

  1. Chce vyslat silný signál Kanadě a Mexiku, s nimiž jednání v organizaci volného obchodu Nafta nedávno narazili na problémy. S výhledem možných cel na auta z Kanady a Mexika mohou jednání mezi třemi členskými zeměmi (USA, Kanada, Mexiko) mnohem dříve dosáhnout konsenzu a propracovaná obchodní dohoda by mohla ještě letos projít americkým kongresem, což by si D. Trump velmi přál.
  2. Americký prezident nechce zakázat německé vozy v zemi. Chce zakázat jejich dovoz z Německa, což je rozdíl. Chtěl by, aby německé automobilky začaly stavět závody na půdě USA, zejména na středozápadě. Už nyní Němci montují některé modely ve spojených státech a D. Trump chce, aby tam přemístili i další výrobu. Doufá navíc, že je do země mohou přilákat i efekty daňové reformy, kterou prosadil. V ideálním případě by D. Trump rád viděl, kdyby se USA dokonce staly základnou pro výrobu a export „německých“ aut do dalších zemí. Navzdory této snaze by však stěhování automobilek do USA nedávalo kvůli tamním vysokým mzdovým nákladům ekonomický smysl.

Současný americký prezident se snaží napodobit Ronalda Reagana, který v 80. letech omezil dovoz z Japonska. Několik výzkumů však dokazuje, že čistý efekt těchto restrikcí byl nakonec pro americké zaměstnance negativní. USA totiž tehdy ztratily 60 tisíc pracovních míst.

Co může být odpovědí Evropy

Evropa bude pravděpodobně reagovat jen velmi opatrně. Německá kancléřka Angela Merkelová si je dobře vědoma důsledků cel na německý export. „Budeme si muset opět důkladně promyslet, jak zareagujeme na evropské úrovni. Doufám, že EU bude opět reagovat jednotně a společně, jako tomu bylo u cel na ocel a hliník,“ řekla po summitu G7.

Při stupňování obchodní války EU naráží na dva hlavní problémy:

  1. Americké administrativě se s Evropou pro její roztříštěnost těžko vyjednává. V ideálním světě by mohl D. Trump vyjednávat jen s Německem. To ale není způsob, jakým unie funguje. Je tedy pravděpodobné, že upřednostní vybudování si privilegovaného postavení s Čínou a ne s EU.
  2. Odvetná opatření EU vůči USA u oceli a hliníku byly velmi kritizovány za svou nedostatečnost. To má to svou logiku. Evropa se totiž snaží vyhnout sporům pro vysoké ekonomické náklady. Podle průzkumu Evropské centrální banky by v případě amerických desetiprocentních cel a desetiprocentních odvetných cel globální ekonomický růst klesl ze čtyř na méně než tři procenta. USA by se navíc během 18 až 24 měsíců pravděpodobně dostaly do recese.

Informuje Christopher Dembik, makro stratég Saxo Bank

Diskuze: Trump se snaží omezit dovoz německých aut. O co mu jde?

Přidejte svůj názor

Počet komentářů: 1, poslední 22.06.2018 18:55 Vložte komentář

Zobrazen poslední komentář. Vstupte do diskuze Vložte komentář

Související:

reklama

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Zobrazit: mobil | klasicky