Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zkrácení pracovního týdne? Hrozí skutečný kolaps

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Odboráři žádají zvýšení minimální mzdy z 12 200 na 13 700 korun a zkrácení pracovního týdne o 2,5 hodiny.

„Snižovat délku pracovního týdne by mělo možná smysl v jiné situaci, než v jaké se česká ekonomika právě nachází. My však čelíme rekordně nízké nezaměstnanosti, kdy na trhu chybí asi 300 tisíc pracovníků. Pokud snížíme lidem úvazek, firmy budou potřebovat další pracovníky, aby nahradily vzniklý výpadek. Kde je vezmou?“ ptá se Tomáš Surka, Managing Partner v personálně-poradenské společnosti Devire.

Jelikož je v Česku nenajdou, budou stěhovat své haly, stroje a kanceláře do jiných zemí. Podobný efekt může mít neustálé zvyšování minimální mzdy. Ta ještě v roce 2015 činila 9200 korun, dnes je na úrovni 12 200 Kč. Vedení odborů navrhuje růst na 13 700 Kč.

„Další razantní růst není na místě. Nejvíce by to odnesli lidé bez kvalifikace, kteří dnes práci bez problémů seženou, ale ekonomika neporoste věčně. Až bude hospodářství čelit zpomalení nebo propadu, odnesou to právě lidé s nízkou kvalifikací nebo bez ní,“ varuje Tomáš Surka. Pro firmy najednou budou kvůli vysoké minimální mzdě drazí, a práci proto nedostanou. Úroveň minimální mzdy však politici nesníží, v době hospodářské recese ji obvykle nechávají na stejné úrovni.

Odbory také pravidelně tlačí na příliš rychlý růst platů napříč obory. „Čím rychleji platy rostou, tím jasnější signál vysíláme k zahraničním investorům. Česko získává nálepku země, kde platy rostou rychleji než produktivita práce. A to není dobrá informace pro firmy, které hledají vhodná místa pro své investice,“ uzavírá Tomáš Surka z personálně-poradenské společnosti Devire.

Témata:  práce lidé minimální mzda

Související

Aktuálně se děje

26. června 2025 11:13

17. června 2025 12:34

Dovolená snů se může změnit v noční můru

Na vlastní pěst, nebo si užít připraveného balíčku, to je dilema mnoha cestovatelů, kteří se chystají na dovolenou. Zájezd spotřebitelům přináší mnoho výhod a robustnější ochranu. Kdy se objednané služby považují za zájezd a na co si dát pozor při jeho nákupu? 

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Stát hospodaří nejlépe za 6 let. Brzy ale přijde účet za obranu i Green Deal

Vládě se v červnu podařilo přebytkovým hospodařením snížit letošní kumulovaný deficit státního rozpočtu, který tak v polovině roku činil 152,4 miliardy korun, o takřka dvacet miliard méně než koncem května. Oproti loňskému konci června je nynější deficit o 26,2 miliardy korun nižší. To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. Naposledy byl červnový deficit státního rozpočtu nižší roku 2019, tedy před propuknutím covidové pandemie.