Odboráři žádají zvýšení minimální mzdy z 12 200 na 13 700 korun a zkrácení pracovního týdne o 2,5 hodiny.
„Snižovat délku pracovního týdne by mělo možná smysl v jiné situaci, než v jaké se česká ekonomika právě nachází. My však čelíme rekordně nízké nezaměstnanosti, kdy na trhu chybí asi 300 tisíc pracovníků. Pokud snížíme lidem úvazek, firmy budou potřebovat další pracovníky, aby nahradily vzniklý výpadek. Kde je vezmou?“ ptá se Tomáš Surka, Managing Partner v personálně-poradenské společnosti Devire.
Jelikož je v Česku nenajdou, budou stěhovat své haly, stroje a kanceláře do jiných zemí. Podobný efekt může mít neustálé zvyšování minimální mzdy. Ta ještě v roce 2015 činila 9200 korun, dnes je na úrovni 12 200 Kč. Vedení odborů navrhuje růst na 13 700 Kč.
„Další razantní růst není na místě. Nejvíce by to odnesli lidé bez kvalifikace, kteří dnes práci bez problémů seženou, ale ekonomika neporoste věčně. Až bude hospodářství čelit zpomalení nebo propadu, odnesou to právě lidé s nízkou kvalifikací nebo bez ní,“ varuje Tomáš Surka. Pro firmy najednou budou kvůli vysoké minimální mzdě drazí, a práci proto nedostanou. Úroveň minimální mzdy však politici nesníží, v době hospodářské recese ji obvykle nechávají na stejné úrovni.
Odbory také pravidelně tlačí na příliš rychlý růst platů napříč obory. „Čím rychleji platy rostou, tím jasnější signál vysíláme k zahraničním investorům. Česko získává nálepku země, kde platy rostou rychleji než produktivita práce. A to není dobrá informace pro firmy, které hledají vhodná místa pro své investice,“ uzavírá Tomáš Surka z personálně-poradenské společnosti Devire.
Témata: práce, lidé, minimální mzda
Související
9. září 2024 10:03
6. září 2024 15:14
30. srpna 2024 15:49
25. srpna 2024 9:07
18. července 2024 10:25
15. července 2024 11:50
