Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zkrácení pracovního týdne? Hrozí skutečný kolaps

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Odboráři žádají zvýšení minimální mzdy z 12 200 na 13 700 korun a zkrácení pracovního týdne o 2,5 hodiny.

„Snižovat délku pracovního týdne by mělo možná smysl v jiné situaci, než v jaké se česká ekonomika právě nachází. My však čelíme rekordně nízké nezaměstnanosti, kdy na trhu chybí asi 300 tisíc pracovníků. Pokud snížíme lidem úvazek, firmy budou potřebovat další pracovníky, aby nahradily vzniklý výpadek. Kde je vezmou?“ ptá se Tomáš Surka, Managing Partner v personálně-poradenské společnosti Devire.

Jelikož je v Česku nenajdou, budou stěhovat své haly, stroje a kanceláře do jiných zemí. Podobný efekt může mít neustálé zvyšování minimální mzdy. Ta ještě v roce 2015 činila 9200 korun, dnes je na úrovni 12 200 Kč. Vedení odborů navrhuje růst na 13 700 Kč.

„Další razantní růst není na místě. Nejvíce by to odnesli lidé bez kvalifikace, kteří dnes práci bez problémů seženou, ale ekonomika neporoste věčně. Až bude hospodářství čelit zpomalení nebo propadu, odnesou to právě lidé s nízkou kvalifikací nebo bez ní,“ varuje Tomáš Surka. Pro firmy najednou budou kvůli vysoké minimální mzdě drazí, a práci proto nedostanou. Úroveň minimální mzdy však politici nesníží, v době hospodářské recese ji obvykle nechávají na stejné úrovni.

Odbory také pravidelně tlačí na příliš rychlý růst platů napříč obory. „Čím rychleji platy rostou, tím jasnější signál vysíláme k zahraničním investorům. Česko získává nálepku země, kde platy rostou rychleji než produktivita práce. A to není dobrá informace pro firmy, které hledají vhodná místa pro své investice,“ uzavírá Tomáš Surka z personálně-poradenské společnosti Devire.

Témata:  práce lidé minimální mzda

Související

Aktuálně se děje

24. dubna 2026 12:06

17. dubna 2026 16:48

9. dubna 2026 17:51

Války otevírají dveře hackerům. Útoky jdou přes slabé články

Geopolitické konflikty dnes probíhají nejen na fyzickém bojišti, ale stále častěji také v digitálním prostoru. Aktuální vývoj na Blízkém východě podle poradenské společnosti BDO ukazuje, jak rychle může eskalace konfliktu zvýšit aktivitu hackerů. Bezpečnostní analýzy naznačují, že po vypuknutí konfliktu došlo v regionu k výraznému nárůstu kybernetických incidentů. Dle Cloudsec bylo v prvních dnech konfliktu více než 150 incidentů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Brigádníci v roce 2026: Přehled skutečných změn a nejčastějších omylů

Rok 2026 přináší u brigád a práce na dohody několik změn, ale také řadu nepřesných výkladů, které se šíří veřejným prostorem. Některé úpravy jsou nové, jiné jen navazují na dřívější legislativu a část informací se opakuje, přestože už dávno platí. Přinášíme srozumitelný přehled toho, co se skutečně mění a na co je dobré si dát pozor.