Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zkrácení pracovního týdne? Hrozí skutečný kolaps

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Odboráři žádají zvýšení minimální mzdy z 12 200 na 13 700 korun a zkrácení pracovního týdne o 2,5 hodiny.

„Snižovat délku pracovního týdne by mělo možná smysl v jiné situaci, než v jaké se česká ekonomika právě nachází. My však čelíme rekordně nízké nezaměstnanosti, kdy na trhu chybí asi 300 tisíc pracovníků. Pokud snížíme lidem úvazek, firmy budou potřebovat další pracovníky, aby nahradily vzniklý výpadek. Kde je vezmou?“ ptá se Tomáš Surka, Managing Partner v personálně-poradenské společnosti Devire.

Jelikož je v Česku nenajdou, budou stěhovat své haly, stroje a kanceláře do jiných zemí. Podobný efekt může mít neustálé zvyšování minimální mzdy. Ta ještě v roce 2015 činila 9200 korun, dnes je na úrovni 12 200 Kč. Vedení odborů navrhuje růst na 13 700 Kč.

„Další razantní růst není na místě. Nejvíce by to odnesli lidé bez kvalifikace, kteří dnes práci bez problémů seženou, ale ekonomika neporoste věčně. Až bude hospodářství čelit zpomalení nebo propadu, odnesou to právě lidé s nízkou kvalifikací nebo bez ní,“ varuje Tomáš Surka. Pro firmy najednou budou kvůli vysoké minimální mzdě drazí, a práci proto nedostanou. Úroveň minimální mzdy však politici nesníží, v době hospodářské recese ji obvykle nechávají na stejné úrovni.

Odbory také pravidelně tlačí na příliš rychlý růst platů napříč obory. „Čím rychleji platy rostou, tím jasnější signál vysíláme k zahraničním investorům. Česko získává nálepku země, kde platy rostou rychleji než produktivita práce. A to není dobrá informace pro firmy, které hledají vhodná místa pro své investice,“ uzavírá Tomáš Surka z personálně-poradenské společnosti Devire.

Témata:  práce lidé minimální mzda

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.