Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Trh práce čeká revoluce. Vezmou roboti lidem práci?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Průmysl 4.0 je spojovaný především s jednotlivými průmyslovými odvětvími a jejich očekávanou proměnou. „Technologická revoluce“ ale citelně zasáhne i trh práce: podle jedné z tezí zmizí do roku 2025 až 30 % současných profesí, které budou nahrazené zcela jinými. Četné průzkumy a studie na téma proměny trhu práce shodně uvádějí, že tento trend dolehne zejména nízkokvalifikované a rutinní profese, kde je nejjednodušší nahradit lidskou práci strojem.

„Zejména díky digitalizaci a robotizaci se bude v příštích letech výrazně měnit celková skladba pracovních pozic, jež budou zaměstnavatelé poptávat,“ konstatuje Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz. „Budou také od svých lidí očekávat odlišné kompetence než nyní. A kromě toho bude pokrok nutit vedení firem k tomu, aby kladli čím dál větší důraz na další vzdělávání zaměstnanců.“

Všeobecně se očekává také úbytek úředníků, řidičů či pokladníků. Nebo zaměstnanců, jejichž úkolem je nakládání s informacemi, a kde se dá předpokládat, že tentýž úkol zvládne algoritmus či umělá inteligence. Graeme Codrington ze společnosti TomorrowTodayGlobal z tohoto pohledu odsuzuje k zániku dokonce pozice burzovních makléřů a právníků. Tady se ale jedná spíše o hudbu vzdálenější budoucnosti. Naopak nízkokvalifikované a rutinní pozice budou z pracovního trhu podle všeho mizet mnohem rychleji. V souvislosti s digitalizací státní správy mohou poměrně záhy výrazně ubývat i pracovní místa pro úředníky.

V případě manažerských a dalších řídících pozic, lékařů, ošetřovatelek a sester nebo vysokoškolských učitelů se velká revoluce neočekává, byť i jejich náplň práce, a potažmo požadované kompetence, se budou měnit. Ovšem úplné nahrazení jejich práce umělou inteligencí, i vzhledem k široké škále měkkých dovedností, kterými musí disponovat, očekávat nelze. Stejně jako výrazné snižování celkového počtu pracovních míst. Namísto těch, která se budou rušit, totiž budou vznikat nová, především v IT sektoru, ale i v oboru HR, který bude stále komplexnější a v němž bude třeba velmi pružně reagovat na změny trhu práce. Význam velmi dobré úrovně „digitálních kompetencí“ bude logicky narůstat, rekvalifikace a další vzdělávání se budou stávat tím samozřejmějšími, čím častěji a důmyslněji se budou využívat a zdokonalovat technologie. Dá se předpokládat, že homeworking bude stále využívanější a zaměstnavatelé budou dělat vše pro to, aby si své zaměstnance, do jejichž vzdělávání a proškolování vložili množství energie, udrželi co nejdéle.

O tom, že obor HR se dynamicky vyvíjí už nyní, svědčí i skutečnost, že mezi hojně vyhledávané pozice patří například scrum master (chrání projektový tým před vnějšími vlivy, které by ho mohly odvádět od práce), což je pro širší veřejnost naprosto neznámý pojem. Ani oboru práce s lidmi se změny nevyhýbají – kdo by například před desíti lety bral vážně, že bude existovat pozice manažera štěstí, jehož úkolem je zajistit zlepšení náboru zaměstnanců nebo snížit jejich fluktuaci. V dlouhodobějším horizontu pak mají vznikat úplně nové profese nebo výrazně nabývat na objemu ty, které jsou dnes brány spíše jako okrajové až bizarní. A tak bychom se teoreticky mohli dočkat zástupu renovátorů divočiny, profesionálních teambuilderů nebo upcyklátorů, kteří se budou vyvíjet a uvádět v život nové recyklační technologie. S širokým uplatněním robotizace stoupne také poptávka po lidech, kteří budou tvořit jakési nárazníkové pásmo mezi lidmi a „robotickými“ zaměstnanci.

Témata:  průmysl práce roboti

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.