Finanční krize likvidovala šéfy vlád

Příčiny krizí a pádů vlád v dalších státech eurozóny byly různé: Plánování vysokých rozpočtových dluhů (zejména Řecko, Itálie, Portugalsko), falšování účetnictví a prognóz (Řecko) nebo podpora neudržitelného realitního boomu (Irsko, Španělsko). Slovenská premiérka Iveta Radičová se mezi oběti krize nedostala pro finanční problémy své země, pro špatné hospodaření vlády. Příčinou pádu jejího kabinetu byla neochota koaličního partnera schválit posílení záchranného fondu eurozóny. Vláda sociálnědemokratického premiéra Slovinska Boruta Pahora zase padla po referendu, v němž Slovinci odmítli vládní reformu penzijního systému počítající se zvýšením věku pro odchod do důchodu. Reforma měla snížit propad státního rozpočtu, jehož hlavní příčinou byl pokles vývozu. To je výčet šéfů vlád, které vyhodila z křesla finanční krize: BRIAN COWENIrský premiér Brian Cowen byl prvním z šéfů vlád, kterého smetla finanční krize. Jeho strana Fianna Fáil, která dominovala irské politice osm desetiletí, prohrála letos v únoru volby. Příčinou byl úpadek bank a propad rozpočtu, které přiměly irskou vládu, aby požádala o pomoc Mezinárodní měnový fond a Evropskou unii. Cowena vystřídal v čele vlády Enda Kenny, šéf strany Fine Gael. JOSÉ SÓCRATESMinisterský předseda Portugalska José Sócrates, předseda Socialistické strany, rezignoval v březnu poté, co parlament zamítl v pořadí čtvrtý úsporný balíček jeho vlády. Předčasné volby do parlamentu v červnu vyhrála sociální demokracie, která se v Portugalsku řadí k pravici. Premiérem se stal Pedro Coelho. JOSÉ ZAPATEROSocialistický premiér Španělska José Zapatero , který prosadil tvrdá úsporná opatření, čelil revoltě ve vlastní straně a poklesu důvěry veřejnosti. Proto oznámil, že nebude kandidovat. Listopadové volby do parlamentu vyhráli lidovci. Novým premiérem se stal Marian Rajoy..

IVETA RADIČOVÁKonzervativní vláda premiérky Ivety Radičové v říjnu prohrála hlasování o důvěře. Slovenská vláda ho spojila s hlasováním o záchranném balíčku pro Řecko. Parlament v opakovaném hlasování balíček schválil, na pádu vlády to však nic nezměnilo. Radičová bude vládnout do předčasných voleb v březnu. JORGOS PAPANDREUSocialistický premiér Řecka se počátkem listopadu rozhodl odstoupit pod tlakem své strany, opozice i evropských politiků. Jorgos Papandreu je vyděsil plánem uspořádat referendum o záchranném balíčku eurozóny pro Řecko. Řečtí politici se dohodli na předčasných volbách. Budou v dubnu. Nynější technokratickou vládu helénské země vede bankéř Lukas Papadimos. SILVIO BERLUSCONIItalská vláda premiéra Silvia Berlusconiho padla poté, co ztratila většinu v parlamentu při formálním hlasování o státním závěrečném účtu za rok 2010. Výnosy z italských dluhopisů v té době dosáhly nejvyšší hodnoty v historii. Panují obavy, že Itálie, po Německu a Francii třetí největší ekonomika eurozóny, není schopna platit své dluhy a bude další obětí dluhové krize. Berlusconiho vystřídal profesor ekonomiky Mario Monti, který sestavil nestranickou vládu a oznámil drakonické škrty rozpočtů na příští roky. BORUT PAHORVláda sociálnědemokratického premiéra Slovinska Boruta Pahora padla po referendu, v němž Slovinci odmítli vládní reformu penzijního systému počítající se zvýšením věku pro odchod do důchodu. Návrh předložil kabinet poté, co o osm procent propadl výkon slovinské ekonomiky, která je zaměřena na vývoz. Pokles výkonu byl příčinou vysokého schodku rozpočtu. V prosincových volbách do parlamentu se Pahorova strana umístila až na třetím místě. Vyhrála je nová strana Pozitivní Slovinsko.

Témata:  krize