Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Finanční krize likvidovala šéfy vlád

Finanční krize likvidovala šéfy vlád

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Finanční (dluhová) krize postupovala v roce 2011 Evropou jako padající kostky domina. Pod jejím tlakem odstupovali premiéři a hroutily se vlády.

Příčiny krizí a pádů vlád v dalších státech eurozóny byly různé: Plánování vysokých rozpočtových dluhů (zejména Řecko, Itálie, Portugalsko), falšování účetnictví a prognóz (Řecko) nebo podpora neudržitelného realitního boomu (Irsko, Španělsko). Slovenská premiérka Iveta Radičová se mezi oběti krize nedostala pro finanční problémy své země, pro špatné hospodaření vlády. Příčinou pádu jejího kabinetu byla neochota koaličního partnera schválit posílení záchranného fondu eurozóny. Vláda sociálnědemokratického premiéra Slovinska Boruta Pahora zase padla po referendu, v němž Slovinci odmítli vládní reformu penzijního systému počítající se zvýšením věku pro odchod do důchodu. Reforma měla snížit propad státního rozpočtu, jehož hlavní příčinou byl pokles vývozu. To je výčet šéfů vlád, které vyhodila z křesla finanční krize: BRIAN COWENIrský premiér Brian Cowen byl prvním z šéfů vlád, kterého smetla finanční krize. Jeho strana Fianna Fáil, která dominovala irské politice osm desetiletí, prohrála letos v únoru volby. Příčinou byl úpadek bank a propad rozpočtu, které přiměly irskou vládu, aby požádala o pomoc Mezinárodní měnový fond a Evropskou unii. Cowena vystřídal v čele vlády Enda Kenny, šéf strany Fine Gael. JOSÉ SÓCRATESMinisterský předseda Portugalska José Sócrates, předseda Socialistické strany, rezignoval v březnu poté, co parlament zamítl v pořadí čtvrtý úsporný balíček jeho vlády. Předčasné volby do parlamentu v červnu vyhrála sociální demokracie, která se v Portugalsku řadí k pravici. Premiérem se stal Pedro Coelho. JOSÉ ZAPATEROSocialistický premiér Španělska José Zapatero , který prosadil tvrdá úsporná opatření, čelil revoltě ve vlastní straně a poklesu důvěry veřejnosti. Proto oznámil, že nebude kandidovat. Listopadové volby do parlamentu vyhráli lidovci. Novým premiérem se stal Marian Rajoy..

IVETA RADIČOVÁKonzervativní vláda premiérky Ivety Radičové v říjnu prohrála hlasování o důvěře. Slovenská vláda ho spojila s hlasováním o záchranném balíčku pro Řecko. Parlament v opakovaném hlasování balíček schválil, na pádu vlády to však nic nezměnilo. Radičová bude vládnout do předčasných voleb v březnu. JORGOS PAPANDREUSocialistický premiér Řecka se počátkem listopadu rozhodl odstoupit pod tlakem své strany, opozice i evropských politiků. Jorgos Papandreu je vyděsil plánem uspořádat referendum o záchranném balíčku eurozóny pro Řecko. Řečtí politici se dohodli na předčasných volbách. Budou v dubnu. Nynější technokratickou vládu helénské země vede bankéř Lukas Papadimos. SILVIO BERLUSCONIItalská vláda premiéra Silvia Berlusconiho padla poté, co ztratila většinu v parlamentu při formálním hlasování o státním závěrečném účtu za rok 2010. Výnosy z italských dluhopisů v té době dosáhly nejvyšší hodnoty v historii. Panují obavy, že Itálie, po Německu a Francii třetí největší ekonomika eurozóny, není schopna platit své dluhy a bude další obětí dluhové krize. Berlusconiho vystřídal profesor ekonomiky Mario Monti, který sestavil nestranickou vládu a oznámil drakonické škrty rozpočtů na příští roky. BORUT PAHORVláda sociálnědemokratického premiéra Slovinska Boruta Pahora padla po referendu, v němž Slovinci odmítli vládní reformu penzijního systému počítající se zvýšením věku pro odchod do důchodu. Návrh předložil kabinet poté, co o osm procent propadl výkon slovinské ekonomiky, která je zaměřena na vývoz. Pokles výkonu byl příčinou vysokého schodku rozpočtu. V prosincových volbách do parlamentu se Pahorova strana umístila až na třetím místě. Vyhrála je nová strana Pozitivní Slovinsko.

Témata:  krize

Aktuálně se děje

6. listopadu 2026 12:04

ČNB podruhé letos zvýšila sazby. Hypotéky mohou dál zdražovat

Česká národní banka dnes podle očekávání zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Dostává ji tak na nejvyšší úroveň od začátku roku 2025. Jde o druhé letošní zvýšení sazeb, přičemž to první, červnové, bylo vůbec prvním po čtyřech letech. Centrální banka tedy potvrzuje zásadní obrat v měnové politice. Namísto zlevňování peněz nyní přistupuje k jejich opětovnému zdražování. Pro české domácnosti to představuje nepříznivou zprávu zejména v souvislosti s hypotékami, jejichž úročení se může v nadcházejících měsících dostat nad šest procent.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.