Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Půjčka MMF? Češi protestují. Nevěří v budoucnost EU

Půjčka MMF? Češi protestují. Nevěří v budoucnost EU

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Většina Čechů stojí převážně na straně odpůrců půjčky zadluženým státům eurozóny, tento negativní postoj většiny domácí populace pramení i z většinového přesvědčení, že dojde k rozpadu eurozóny a tedy i návratu k původním měnám. Vyplývá to z průzkumu společnosti Sanep zveřejněného ve středu.

Podle mínění většiny respondentů (57,1 %) by Česká republika neměla poskytnout Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) půjčku ve výši 90 miliard korun, které by byly použity na záchranu eurozóny, potažmo jednotné evropské měny eura. V případě České republiky se počítá s tím, že prostředky by byly poskytnuty z devizových rezerv České národní banky (ČNB).

S názorem premiéra Petra Nečase (ODS), který v souvislosti s poskytnutím 90miliardové půjčky prohlásil, že "V tuto chvíli, kdy existuje pouze bílý papír, kdy dokonce i ten název smlouvy se může měnit, tak dávat silná prohlášení, že se pod tento bílý papír máme podepsat, považuji za velmi zkratkovité politické jednání“, souhlasí v souhrnu téměř dvě třetiny respondentů (64,5 %). Opačný postoj pak celkově sdílí 23,2 % dotázaných.

S míněním stávajícího ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), který na rozdíl od premiéra Petra Nečase půjčku Mezinárodnímu fondu podporuje, v souhrnu nesouhlasí většina čítající 46,1 % respondentů. Ministr financí Miroslav Kalousek se pak domnívá, že eurozóna se bez českých peněz nepochybně obejde. Otázkou podle něj je však to, zda by se ČR obešla bez eurozóny. V tomto kontextu prohlásil, že "Jde o zahraničně politickou odpověď České republiky na otázku: Jste na palubě, nebo nejste?". S Miroslavem Kalouskem naopak celkově souhlasí 39,8 %.

Témata:  krize MMF

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

Inflace v Česku je nejnižší od roku 2016, potvrdil ČSÚ

Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016, potvrdil dnes ČSÚ svá předběžná čísla ze začátku měsíce. Meziročně činila 1,6 %. Meziměsíčně vykázala hodnotu 0,9 %. Poprvé od roku 2018 tak letos byl nárůst cen mezi prosincem a lednem nižší než jednoprocentní. Lednová meziměsíční inflace bývá často výrazná, například kvůli změnám ceníků směrem vzhůru s příchodem nového roku.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Růst cen benzínu a nafty může státu přinést téměř miliardu měsíčně

Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Pokud tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo.