Výjimky z EET pro letecké společnosti či telefonní operátory mají smysl. Plošné výjimky nikoliv

Martin Laštovica, provozní ředitel společnosti KASAmax, která se už 13 let zabývá vývojem a prodejem pokladních systémů, s těmito výjimkami souhlasí. Varuje však zároveň před plošnými výjimkami, které by paralyzovaly EET jako celek.

„Všechny tři představené výjimky považuji za smysluplné. Nechci ani nijak kritizovat ministerstvo financí za to, že zákon špatně připravilo a nyní ho musí upravovat. Některé problematické věci jednoduše vyvstaly až ve chvíli, kdy se má elektronická evidence tržeb uvádět do praxe. To je třeba případ telefonních operátorů, kdy opravdu nedává smysl, aby za každou odeslanou SMS musela být vystavována účtenka. Podobný případ jsou i hazardní hry, kdy by se účtenka musela vystavovat u každé sázky. Naopak kvituji snahu ministerstva tyto problémy řešit,“ říká Martin Laštovica.

„Naopak mě ale znepokojují návrhy na různé plošné výjimky, které zaznívají od zákonodárců. Aktuálně například návrh senátorů petičního výboru, kteří chtějí z povinnosti elektronicky evidovat tržby vyjmout podnikatele s obratem do 750 tisíc korun ročně. Takové výjimky by naprosto popřely smysl a cíle EET. Opět by tu vznikly možnosti, jak se nepoctiví podnikatelé mohou této povinnosti vyhnout,“ dodává Laštovica.

Před plošnými výjimkami z EET varuje KASAmax dlouhodobě. Poukazuje přitom například na nechvalně známou praxi, která se v pohostinství využívala před zavedením EET a která spočívala v rozdělování provozu na několik různých identifikačních čísel. „Restaurace takto například účtovaly jeden den na jedno IČO, druhý den na jiné, rozdělovaly podle IČO také kuchyň a bar. Tím nedosahovaly takových tržeb a vyhýbaly se placení DPH. Proti tomu právě EET bojovala, dle dosavadních čísel navíc úspěšně. Bylo by špatně, pokud by se teď vše vrátilo k dřívější praxi kvůli různým výjimkám,“ popisuje Martin Laštovica možná nebezpečí plošných výjimek.

Témata:  EET (elektronická evidence tržeb),  ekonomika,  finance