Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Sněmovna schválila úplné zrušení EET

Poslanecká sněmovna
Poslanecká sněmovna
Foto: Mikuláš Křepelka / EuroZprávy.cz / INCORP images

Elektronická evidence zřejmě definitivě skončí k závěru letošního roku. Její konec bez náhrady dnes schválila Sněmovna. Vládní návrh musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident. Evidence byla od jara 2020 kvůli pandemii covidu přerušena do konce letošního roku a stala se fakticky dobrovolnou. Pokud by se zákon nepodařilo schválit, začala by od příštího roku opět fungovat a rozšířila by se navíc na další obory podnikání.

Opoziční hnutí ANO dnes neprosadilo zamítnutí vládní předlohy, ani návrh, aby se evidence stala dobrovolnou. Pro zrušení EET hlasovalo 92 ze 142 přítomných poslanců. Pro zrušení EET byli poslanci vládní koalice a přidali se k nim i poslanci SPD. Klub ANO hlasoval proti zrušení EET.

Podle stran nynější vládní pětikoalice představuje EET zbytečnou zátěž pro podnikatele a náklady pro stát. MInistr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve odmítl zachování evidence jako dobrovolné. Zdůvodnil to tím, že stát nemá žádnou výhodu, kterou by za získaná data podnikatelům nabídl. Zrušením evidence stát podle něj také ušetří peníze. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) naopak označila zrušení EET za čistě politický krok bez jakékoli ekonomické logiky.

Témata:  EET (elektronická evidence tržeb) poslanecká sněmovna

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

16. března 2026 14:29

Napětí na Blízkém východě rozhýbalo trhy. Hypotéky mohou přestat zlevňovat

Geopolitické napětí na Blízkém východě zvyšuje nejistotu na finančních trzích. Rostou výnosy dlouhodobých dluhopisů i sazby úrokových swapů, které bankám zdražují financování hypoték. Investoři by však podle analytika Swiss Life Select Šimona Schloffa neměli reagovat unáhlenými výprodeji a měli by držet diverzifikované portfolio s dlouhodobým horizontem.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.