Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Téměř 70 % světové populace se cítí šťastně. Češi mezi ně nepatří

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Až 68 % světové populace je se svým životem spokojena, pouze 9 % se cítí nešťastně. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu společnosti WIN-Gallup International, kterého se zúčastnilo více než 68 tisíc lidí v 69 zemích světa.

Nejspokojenější jsou dle průzkumu lidé na Fidži, v Číně a na Filipínách, naopak nejméně šťastní jsou lidé v Iráku. Stejně tak Česká republika patří spíše do skupiny nešťastných národů. Na štěstí má podle odborníků velký vliv pracovní spokojenost, k ní nejvíce přispívá rovnováha mezi prací a rodinou.

Nejspokojenější jsou na Fidži a v Číně, nejméně spokojení v Iráku

Zemí, kde žije nejvíce spokojených lidí, je podle aktuálních statistik Fidži. Index štěstí, který v procentních bodech znázorňuje rozdíl mezi procentem šťastných a nešťastných lidí, zde činí 89 %. Dalšími spokojenými zeměmi jsou například Filipíny, Vietnam, Indonésie nebo Panama. Česká republika, která má index štěstí 40 %, se podle průzkumu řadí do skupiny takzvaně nešťastných zemí spolu s Lotyšskem, Jižní Korejí, Srbskem, Finskem nebo Itálií. Nejméně spokojení jsou pak lidé v Iráku, kde index štěstí činí méně než jedno procento.

Na celkové štěstí má vliv pracovní spokojenost, tvrdí odborníciZ aktuálního průzkumu společnosti WIN-Gallup International navíc vyplývá, že nejvíce optimistickou zemí z hlediska ekonomické prosperity je Ghana a Bangladéš. Oproti tomu Jižní Korea, Hong Kong a Řecko jsou v tomto ohledu země nejvíce pesimistické. Stejně tak Česká republika patří k zemím spíše pesimistickým. S celkovou prosperitou ekonomiky dle expertů výrazně souvisí spokojenost zaměstnanců. „Štěstí zaměstnanců je podstatné nejen pro udržení talentů, ale i pro motivaci lidí, kteří pak kontinuálně přináší kvalitní výsledky. Pokud lidé, zejména mladší jedinci, vykazují nízkou míru nespokojenosti, je to dobré znamení pro celkovou ekonomiku země,“ uvedla Gabriela Kodenková z personální agentury Talentica.

Štěstí zaměstnanců je podstatné nejen pro udržení talentů, ale i pro motivaci lidí, kteří pak kontinuálně přináší kvalitní výsledky. Pokud lidé, zejména mladší jedinci, vykazují… (pak už nechat stejné jako je v textu) 

Podle nejnovějších statistik výzkumného ústavu Indeed Hiring Lab je nejvýznamnějším faktorem, který přispívá k pracovní spokojenosti, rovnováha mezi prací a soukromým životem (tzn. work-life balance). „Zástupci generace Y si pod work-life balance nejčastěji představují dostatek volného času pro osobní život, flexibilní pracovní dobu, respekt a ocenění jejich práce od zaměstnavatele. Potřebují mít pocit svobody a nezávislosti, ale zároveň určité sounáležitosti s ostatními členy společnosti, ve které cítí jistou stabilitu,“ popsala personalistka Gabriela Kodenková.

Témata:  lidé životní úroveň průzkumy

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:22

Trhy reagují na Blízký východ: zlato a stříbro klesají

Likviditní výprodej tlačí zlato a stříbro dolů, přičemž pokles není důsledkem změny jejich dlouhodobé role, ale snahy investorů získat hotovost. Po měsících nadprůměrného růstu jsou oba drahé kovy náchylné k prudké likvidaci, zejména kvůli makroekonomickému šoku vyvolanému konfliktem na Blízkém východě. Stříbro klesá výrazněji díky vyšší volatilitě a průmyslové expozici. Jakmile odezní nucený prodej, fundamentální faktory, fiskální napětí, de-dolarizace a riziko stagflace, mohou podpořit návrat obou kovů k růstu.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Nabíjení elektromobilů v Česku, Lovosice

Komentář

Konec dieselové éry: Češi prchají k elektromobilům, stará auta ale zůstávají

Válka na Blízkém východě netlačí nahoru jen ceny pohonných hmot, ale přepisuje i to, v čem budou Češi v následujících letech jezdit do práce. Podle dat skupiny AURES Holdings, největšího středoevropského prodejce ojetých vozů pod značkami AAA AUTO a Mototechna, se jen za první čtvrtletí letošního roku prodeje ojetých aut meziročně propadly zhruba o 30 procent. Nejde přitom o to, že by Češi přestali jezdit, ale o rychlou změnu jejich preferencí pod tlakem cen na čerpacích stanicích.