Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Britská ekonomika na vzdory brexitu slušně vzrostla

Velká Británie
Velká Británie
Foto: Pixabay

Předběžný odhad růstu britského HDP dosáhl 0,6 % mezičtvrtletně, 2,2 % meziročně. Potvrdil tak nečekaně dobrou ekonomickou situaci v období po referendu o odchodu VB z EU. Informuje David Kocourek, Ekonom, Komerční banka, a. s.

Výkon britského průmyslu, stejně jako stavebnictví, byl sice na konci roku rozpačitý, avšak klíčový sektor služeb situaci zachránil. Růst tržeb na konci roku tedy pravděpodobně nezpomalil o tolik, aby to zpomalilo růst HDP ve srovnání se třetím čtvrtletím (také 0,6 % mezičtvrtletně). Oslabená libra pak také podpořila britskou ekonomiku.

V letošním roce ovšem čekáme zpomalení hospodářského výkonu. Bude spuštěn proces odchodu Velké Británie z EU. Nejistý výsledek jednání i cílovaný „hard brexit“ bude pravděpodobně ovlivňovat investiční náladu. Naopak slábnoucí libra bude i nadále podporovat čistý export na britský ostrov.

Témata:  Brexit EU Velká Británie

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.