Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Státní zaměstnanci s nejnižšími mzdami si příští rok polepší

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Nepedagogičtí pracovníci v regionálním školství, zaměstnanci vkultuře nebo sociální pracovníci, kteří pobírají podle stávajících pravidel nejnižší mzdy, by měli od poloviny příštího roku dosáhnout na vyšší plat. Počítá s tím návrh Ministerstva práce a sociálních věcí představený na večerním jednání 20. prosince 2016 členů vlády a odborových organizací. Podle tohoto návrhu by měly být zrušeny nejnižší platové tarify a zaměstnanci by automaticky přešli do vyššího. Jejich nároková mzda by se tak zvýšila o pět a devět procent.

Na podpoře návrhu MPSV se na včerejším jednání shodli předseda vlády Bohuslav Sobotka, ministři financí a kultury společně se zástupci odborů. Podle premiéra by měl návrh MPSV začít platit od 1. července 2017.

„Předložené řešení je výsledkem jednání MPSV se sociálními partnery,“ uvedl první náměstek ministryně práce a sociálních věcí Robert Baxa a dodal, že „současných devět stupnic platových tarifů je jedním zdůsledků ekonomické situace a stagnace výše platů zaměstnanců ve veřejných službách a správě v letech 2009 až 2014. Navrhujeme snížení počtu stupnic platových tarifů zdevíti na šest, čímž by došlo ke zmírnění výrazných rozdílů v platových tarifech srovnatelných kategorií zaměstnanců ve veřejné správě,“ vysvětlil první náměstek Robert Baxa s tím, že se jedná o jednu z největších změn odměňování státních zaměstnanců za několik posledních let.

Na zvýšení mezd zaměstnanců, jejichž platy jsou financovány ze státního rozpočtu, bude podle údajů Ministerstva financí potřeba zajistit pro rok 2017 dodatečné zdroje ve výši cca 1,08 miliardy korun. Opatření se kromě zaměstnanců v kultuře vztahuje také na nepedagogické pracovníky v regionálním školství, sociální pracovníky nebo administrativní a technické zaměstnance ve zdravotnictví. Zvýšení mzdy se také dočkají zaměstnanci obcí. Na jejich mzdy hrazené z rozpočtů krajů a obcí, by samospráva měla podle návrhu vynaložit pro rok 2017 dodatečně cca 764 milionů korun.

Témata:  zaměstnanci CZK

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.