Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi vidí svou budoucnost černě

Češi vidí svou budoucnost černě

Foto: Pixmac

Za pět let bude hospodářská situace v naší zemi horší než nyní, myslí si 58 procent lidí, opačný názor zastává pouze 15 procent Čechů. Výsledky průzkumu agentury STEM, zveřejněné v úterý, jsou v pesimistickém výhledu nejhorší od roku 1993.

Z průzkumů společnosti STEM vyplývá, že tak pochmurnou představu budoucího vývoje ekonomiky Česka lidé dosud nikdy neměli, a to ani v době prvních ekonomických problémů po polovině 90. let, ani v době opoziční smlouvy a následných problémů v době Špidlovy a Grossovy vlády. Dosud nikdy neočekávalo zhoršení v pětiletém výhledu více než 50 procent lidí. V případě vývoje životní situace domácností jsou výsledky jen o málo příznivější. To, že se za pět let zlepší situace vlastní domácnosti, očekává 15 procent respondentů, o opaku, tedy zhoršení, je přesvědčených 44 procent. Optimismus nebo pesimismus ve výhledu do budoucna záleží na současném materiálním zajištění respondenta a jeho domácnosti. Z lidí, kteří jsou již dnes podle svého hodnocení na tom špatně, je minimální podíloptimistů do příštích pěti let (osm procent z nich vidí budoucnost z obou nebo alespoň jednoho hlediska jako zlepšení).

Slabší (i když opět výrazná) je závislost na věku. Za zmínku stojí fakt, že mezi lidmi nad 60 let a ve skupině 45 až 59 let je stejný podíl jednoznačných pesimistů (45 procent).

Závislost na vzdělání je ještě slabší, i když samozřejmě lidé s vyšším vzděláním jsou optimističtější než lidé s nižším vzděláním. To souvisí i s jejich současným postavením, majetkem, perspektivami v zaměstnání apod.

Výsledky pocházejí z výzkumu STEM, který se uskutečnil letos ve dnech 7. až 15. října. Na otázky odpovídalo 1277 respondentů.

Témata:  krize

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

Inflace v Česku je nejnižší od roku 2016, potvrdil ČSÚ

Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016, potvrdil dnes ČSÚ svá předběžná čísla ze začátku měsíce. Meziročně činila 1,6 %. Meziměsíčně vykázala hodnotu 0,9 %. Poprvé od roku 2018 tak letos byl nárůst cen mezi prosincem a lednem nižší než jednoprocentní. Lednová meziměsíční inflace bývá často výrazná, například kvůli změnám ceníků směrem vzhůru s příchodem nového roku.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Růst cen benzínu a nafty může státu přinést téměř miliardu měsíčně

Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Pokud tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo.