Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi penězům rozumějí, ale neumějí si je užít

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Češi si v mnoha oblastech osobních financí vedou překvapivě dobře. Ukázal to průzkum mapující odlišnosti v přístupu k penězům napříč čtrnácti evropskými zeměmi, který provedla pojišťovací a finanční skupina NN ve spolupráci s akademiky z Tilburgské univerzity. 

„Podle našeho průzkumu lidé v Česku rozhodně k penězům přistupují se zdravým selským rozumem,“ shrnuje výsledky Kateřina Štěrbová, členka představenstva NN zodpovědná za marketing a produktový vývoj. Cílem průzkumu NN, kterého se zúčastnilo 9300 lidí ze 14 zemí Evropy, včetně Česka, bylo nahlédnout do finančního chování lidí, jejich představ a přání a poukázat na rozdíl mezi tím, do jaké míry mají lidé pocit kontroly nad svými financemi, a jak mají svou finanční budoucnost skutečně pod kontrolou.

„Pozitivní je také zpráva, že většina Čechů (79 %) má pocit dostatečné kontroly nad svou finanční budoucností a naprostá většina (89 %) ji opravdu má. Češi se tak celkově umístili na 4. místě. Pokud jde o podíl lidí, kteří mají své finance pevně v rukou, předstihli nás pouze Nizozemci, Lucemburčané a Němci. Umíme si totiž své peníze hlídat, máme o nich přehled, ale neumíme si je užít,“ vysvětluje Kateřina Štěrbová.

Vztah k penězům

Z průzkumu vyplynulo, že peníze hrají v zemích se zkušeností s komunismem odlišnou, důležitější roli než v západní Evropě. Pro Čechy jsou peníze dokonce nejdůležitější ze všech čtrnácti zúčastněných národů. Sedm z deseti Čechů má velmi dobrý přehled o svých pravidelných měsíčních výdajích a jiných nákladech. Více než čtyři pětiny z nich deklarují, že mají obvykle dost peněz na pravidelné výdaje a platí své účty včas – to je nejvíce ze všech sledovaných zemí. Podobně jako Slováci nebo Poláci jsou Češi s penězi opatrní a více šetří, aby se zajistili na budoucnost. „Oproti ostatním Evropanům vidíme svou finanční situaci pesimističtěji a společně s Maďary jsme nejvíce skeptičtí k výši svých příjmů,“ doplňuje členka představenstva NN pojišťovny a penzijní společnosti.

Krytí rizik

Proti západním zemím však ukázal průzkum citelný hendikep Čechů – nízkou tvorbu rezerv. Na jednu stranu jsou sice spořivým národem, šetří ale na jiné věci než na finanční rezervy. Téměř dvě pětiny (39 %) přiznávají, že nemají v rezervě dostatek financí na nečekané výdaje. „Celkově vydávají Češi za všechny pojistky zhruba 1 100 Kč měsíčně, tedy ani ne čtvrtinu průměru Evropské unie – 170 EUR, tedy cca 4600 Kč. Češi si na rozdíl od průměrného Evropana víc chrání svůj majetek než své zdraví a život. Na životní pojištění dáváme o třetinu méně než na neživotní pojištění, zatímco v Evropě je to přesně naopak,“ popisuje Kateřina Štěrbová.

Co tedy říkají o Češích peníze?

V oblasti financí si nevedou Češi vůbec špatně, naopak dobrý pocit i reálnou kontrolu nad vlastními financemi má 44 % Čechů, což je 4. nejlepší výsledek ze 14 evropských zemí. Češi mají ve financích pořádek, jsou zvyklí platit vše včas, větší investice si dlouho rozmýšlejí a radí se s ostatními. Jsou zvyklí spořit spíše na budoucnost, než si užívat dneška. Přesto jim uniká důležitý detail – schopnost pokrýt nečekané situace a neohrozit přitom své blízké nebo závazky. „Celkově jsou Češi v přístupu k financím napůl cesty mezi Východem a Západem,“ uzavírá výsledky průzkumu NN Kateřina Štěrbová.

Témata:  finanční gramotnost,  finance,  CZK

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Drahá paliva řeší Německo i Polsko. Česko od října obnoví cenovou regulaci

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.