Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dospělý občan má v Česku v průměru 8 finančních produktů

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Dospělý občan České republiky používá v průměru 8 finančních produktů. Několik rekordmanů v reprezentativním vzorku české populace používá dokonce 15 finančních produktů. Pořádek ve svých osobních financích má podle vlastního úsudku jen 60 % dotázaných občanů. V exkluzivním výzkum pro společnost Fincentrum to zjistila výzkumná agentura IPSOS.

„Spravovat osm až deset smluv tak, aby byly správně nastavené a vyhovovaly optimálně potřebám klienta, není pro běžného občana úplně snadné. Málokdo je natolik systematický, že dokáže uhlídat všechny výročí smluv, dokáže udržovat správně nastavené pojistné částky, nebo hlídat novinky a výhodnější produkty, které jsou uváděny na trh,“ uvádí Iva Vokatá, marketingová ředitelka společnosti Fincentrum.

Počet a strukturu smluv o finančních produktech zkoumalo Fincentrum v souvislosti se spuštěním nové verze aplikace MůjŠanon, která je zdarma dostupná klientům i finančním poradcům Fincentra. MůjŠanon je na českém trhu unikátní osobní digitální úložiště smluvní dokumentace k finančním produktům.

V rámci dotazování odpovědělo jen 6 z 10 dotázaných, že má pocit plné kontroly nad svými smlouvami k finančním produktům. 11 % dotázaných otevřeně přiznává, že má ve svých financích nepořádek, a jen 38 % dotázaných má dostatečnou finanční rezervu na úhradu všech plateb ze sjednaných finančních produktů, takže jim došlé složenky nezasáhnou nekomfortně do rodinného rozpočtu. Každý desátý Čech neví podle výsledků výzkumu, na jakou hodnotu má pojištěnou svou nemovitost.

Mezi pojistnými produkty používají dotázaní Češi nejčastěji tzv. povinné ručení (74 % dotázaných), životní pojištění (55 % dotázaných) a pojištění domácnosti (54 % dotázaných). Žádný pojistný produkt nepoužívá 5 % dotázaných.

Naopak v oblasti úvěrových produktů nepoužívá žádný produkt čtvrtina dotázaných občanů. Nejčastější je mezi dotázanými používání bankovní kreditní karty (37,9 %), kontokorentního úvěru k běžnému účtu (33,5 %) a spotřebitelského úvěru (25,9 %).

V oblasti spoření a investic je mezi dotázanými Čechy nejpopulárnější spoření na penzi v penzijních společnostech (smlouvu má 62,5 % dotázaných), stavební spoření (45,5 %) a spořicí nebo termínovaný vklad v bance (40 %). Žádný spořicí či investiční produkt nepoužívá systematicky 17,5 % dotázaných Čechů.

„V uzavřených smlouvách mají občané velmi často nepořádek. Přestože finanční poradce s novým klientem dělá přehled stávajících smluv a jejich revizi, často klienti chodí s odstupem měsíců i let, že objevili novou smlouvu, která ve finančním plánu zahrnuta není,“ dodává k výsledkům výzkumu projektový manažer Jiří Leider.

I proto je aplikace MůjŠanon pro klienty tak užitečná. Ke konci října 2016 jí využívalo řádově 5 tisíc klientů a finančních poradců společnosti Fincentrum.

Více o aplikaci MůjŠanon

Hlavní funkcí portálu je elektronická evidence smluv. Tyto smlouvy jsou automaticky vkládány ze systémů Fincentra nebo si je může uživatel do portálu nahrát manuálně. U manuálně vložených smluv může také určit, zda je finanční poradce uvidí či nikoli.

Pro každou smlouvu lze založit neomezené množství upozornění, takže uživatel již např. nezmešká konec fixace své hypotéky nebo výroční datum pojistných smluv.

Portál dále umožňuje uživateli například rychlé a jednoduché kontaktování svého finančního poradce prostřednictvím zprávy odeslané přímo z portálu nebo naplánováním termínu schůzky s poradcem.

Portál nabízí dnes i informační hodnotu v podobě zpráv z finančního světa. Na jednom místě si tak klient může přečíst i vybrané novinky ze světa financí.

Témata:  finance finanční gramotnost lidé

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.