Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nemoci, úrazy nebo ztráta zaměstnání nám komplikují život. Kolik máme mít našetřeno?

Peníze CZK, ilustrační fotografie
Peníze CZK, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Dlouhodobé nemoci, úrazy nebo ztráta zaměstnání se negativně promítají do rodinného rozpočtu. Důsledkem je snížení životního standardu i neschopnost splácet hypotéku nebo půjčky. Do potíží se v této situaci mohou dostat především lidé zvyklí na vyšší příjmy nebo domácnosti s dluhy, které nemocenská a dávky v nezaměstnanosti nezvládnou pokrýt. Vyplatí se proto myslet na zadní vrátka, tedy šetřit, nebo se rozhlédnout po smysluplné pojistce.

Našetřeno máme mít až 12 platů

Finanční poradci upozorňují, že každý z nás by měl mít stranou peněžní rezervu pro případ výpadku příjmů. Podle odborníků by se výše této rezervy měla odvíjet od nezbytných výdajů na provoz domácnosti, jako jsou nájem, útrata za energie, splátka hypotéky či ostatní pravidelné platby. Ideální výše rezervy je ve výši 4 až 5 měsíčních příjmů.

S finanční rezervou jsou ale Češi zpravidla na štíru a většinou se spoléhají na pomoc svých blízkých například proto, že nejsou schopni si dostatečnou částku našetřit. „V případě dlouhodobé ztráty příjmu by lidé měli mít k dispozici až 12 měsíčních platů, což je pochopitelně poměrně velká částka. Pokud budeme počítat s průměrným platem 20 tisíc korun čistého, měl by mít člověk našetřeno kolem 240 tisíc korun,“ dodává Jiří Randák, tiskový mluvčí z BNP Paribas Cardif Pojišťovny.

Ještě komplikovanější může být situace v případě živnostníků, kteří si v rámci povinného zdravotního pojištění nepřiplácejí nemocenské pojištění. Když dlouhodobě onemocní nebo prodělají úraz, nemají nárok na nemocenské dávky. Několikaměsíční výpadek příjmů tak může mít negativní dopady nejen na jejich podnikání, ale také na rodinný rozpočet. Finanční rezervy nemusí být v takovém případě dostačující. Podnikatelé se mohou zadlužit a začne se odvíjet začarovaný kruh dluhů a splátek.

Tisíce korun měsíčně při nemoci i ztrátě práce

Podobné nepředvídatelné životní situace lze řešit správně zvoleným pojištěním. Lidé projevují zájem především o pojištění v případě úrazu a pracovní neschopnosti. „Celkově lidé chtějí pojištěním pokrýt zejména úrazy. O výpadek příjmu při ztrátě zaměstnání má u nás zájem minimální počet lidí. Většinou podobné pojištění banky nabízejí jako pojištění splácet hypotéku,“ uvádí David Holý, marketingový ředitel ePojisteni.cz, s. r. o.

Pokud jde o finanční přínosy pojištění pro případ pracovní neschopnosti následkem nemoci nebo úrazu, je výše denní dávky závislá na individuálním nastavení pojistky. Podle výběru pojišťovny i preferencí pojištěného může jít řádově o několik stovek až tisíců korun.

Tento druh pojištění ke svým službám zařazují vedle běžných pojišťoven nově také dodavatelé energií. „Při využití produktu E.ON Zajištění vyplácíme lidem při pracovní neschopnosti nebo ztrátě zaměstnání 5 000 korun měsíčně po dobu půl roku. Při hospitalizaci v nemocnici 500 korun denně po dobu 30 dnů,“ upřesňuje Kateřina Mocová ze společnosti E.ON Energie, a.s.

Pojištění vybírejte podle podmínek

Při výběru vhodného pojištění by se lidé měli zajímat o podmínky pojistného plnění. Standardní produkty českých pojišťoven v sobě povětšinou zahrnují plnění pro dobu nezbytného léčení, hospitalizaci, trvalé následky nebo smrt. Zvážit je třeba nejen celkovou částku plnění, ale i další aspekty, jako je například první den vyplacení denního odškodného při léčbě nebo nutný rozsah trvalých následků, aby vám mohla být pojistná částka vyplacena.

Pojišťovna bude v případě vašeho zájmu o pojistku vyžadovat především údaje o zaměstnání a sportovních aktivitách. Důvodem je existence rizikových skupin obyvatel, případně profesí a sportů, které jsou podle standardních podmínek nepojistitelné.

Na plnění v případě ztráty zaměstnání nebudete mít nárok v případě, že od současného zaměstnavatele odcházíte z vlastní vůle. „Na vyplácení pojistného v případě ztráty zaměstnání mívají zpravidla lidé nárok, pokud o zaměstnání přišli nedobrovolně, tedy nedali sami výpověď, pracovali minimálně jeden rok a měli smlouvu na dobu neurčitou,“ vysvětluje Mocová.

Témata:  CZK nemoc rodinný rozpočet

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy