Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stát nemá ze Zemanových čínských investic ani korunu, varuje Babiš

Andrej Babiš
Andrej Babiš
Foto: Mikuláš Křepelka, EuroZprávy.cz

Čínské investice v České republice, které vychvaloval zejména prezident Miloš Zeman, se nekonají. Upozornil na to ministr financí Andrej Babiš (ANO) s tím, že peníze plynou do kapes soukromých vlastníků, ale stát z nich nemá nic.

Babiš to řekl v úterním pořadu Interview ČT24 a dodal, že dosavadní investice skupiny CEFC jsou v nákupu nemovitostí do portfolia soukromých vlastníků nebo akcionářů. "Takže nějaké investice z čínské strany, které by měly přímý pozitivní vliv na český rozpočet, zatím nevidím," upozornil.

Podotkl také, že na vládě strategické partnerství mezi Českem a Čínouani neprojednávali. "Ona to vláda projednala jako informaci. Byly podepsány dohody a já jsem ve velkém očekávání, co z toho partnerství vypadne konkrétně pro českou ekonomiku," řekl Babiš České televizi.

Zeman tvrdí, že čínské investice v Česku dosáhly asi 50 miliard korun. To ale Babiš zatím potvrdit nemůže. "Pan prezident mi slíbil, že dostanu seznam investic. Zatím jsem v očekávání, peníze plynou do kapes vlastníků, ale ne státu," tvrdí. Zeman se naopak brání tím, že Babiš není správně informován.

Televize připomíná, že hodnota ekonomických dohod mezi českými a čínskými společnostmi uzavřených při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze měla letos dosáhnout 95 miliard korun, do roku 2020 pak 294 miliard. 

Témata:  Andrej Babiš Čína ekonomika

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.