Radičová: Slovensko dá na záchranu Řecka o 200 milionů eur méně

Podíl Slovenské republiky na záchraně Řecka v rámci programu záchranného fondu eurozóny EFSF bude zhruba o 200 milionů eur nižší, než se původně předpokládalo. Informovala o tom ve čtvrtek agentura SITA s odvoláním na prohlášení slovenské premiérky Ivety Radičové.

reklama

Premiérka Radičová zároveň odmítla úvahy o tom, že by se Slovensko svým postojem stavělo do pozice netýmového hráče, jak se o něm mluvilo například po prvním neúspěšném pokusu o schválení rozšířeného eurovalu v parlamentu. "Tento netýmový hráč udělal precedent, který nemá obdoby. Jen kvůli možnosti scházet se na summitech padla slovenská vláda," uvedla Radičová s tím, že na jednání přišla s jednoznačným mandátem, který nepřipouští žádné další navýšení příspěvku Slovenska, což podle ní partneři v eurozóně respektovali.
 
Summit eurozóny zároveň Řekům naordinoval i postup, kterým se má veřejný dluh země postupně snížit o třetinu na 120 procent hrubého domácího produktu (HDP). Tento postup počítá i s odpisem 50 procent hodnoty řeckých dluhopisů, což by mělo snížit celkový dluh země o 100 miliard eur.

Lídří eurozóny se dohodli také na rozšíření kapacity záchranného fondu prostřednictvím tzv. pákového efektu na jeden bilion eur ze současných 440 miliard eur. Reálně by se tedy objem záruk v systému nezvýšil, finančními operacemi by však efektivně využitelné zdroje eurovalu stouply. Přesné technické postupy tohoto navýšení budou podle Radičové řešit ministři financí eurozóny v listopadu.

Šéfové států a vlád se také dohodli na avizovaném navýšení kapitálové přiměřenosti bank na devět procent, což znamená, že banky musí navýšit svá aktiva o 100 miliard eur. Podle Radičové se ale přijala i opatření, která zabrání plnit bankám tuto podmínku na úkor dceřiných bank, což by mělo před případným odlivem kapitálu ochránit i banky působící na Slovensku.

Zároveň se stanovila podmínka, že kapitál bank musí být v první řadě navyšovaný ze zdrojů samotné banky, a pokud by nebyla schopná kapitál na požadovanou úroveň navýšit, vstoupila by do hry vláda konkrétního státu. Až v případě, že neschopnost naplnit tyto podmínky by do hry vstoupil i záchranný fond eurozóny. Banky však nebudou podle Radičové moct navyšovat svůj kapitál na úkor poskytování úroků, protože to by působilo tlak na zpomalení hospodářského růstu.

Loading...

Související:

reklama
Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky