Řecké dluhopisy se po 13 letech vrací mezi investiční elitu. Čechy to může přesvědčit k přijetí eura

Vlivem řecké dluhové krize, jež propukla na přelomu let 2009 a 2010 v důsledku tehdejší světové finanční krize, se rating řeckého dluhu obecně ocitl v pásmu „prašivém“. Do prašivého pásma spadají silně rizikové cenné papíry, jejichž vládám hrozí bankrot nebo jiné velmi závažné problémy v oblasti veřejných financí.  

Poprvé po třinácti letech tak nyní některá z ratingových agentur pojímá řecký dluh jako hodný celkem standardního investování. Jedná se tedy o přelomový krok. Byť agentura Scope nepatří mezi tři světově nejvýznamnější ratingové agentury. Byla založena teprve v roce 2002 v Německu jako evropská alternativa ke globálně dominujícím agenturám Standard & Poor’s, Moody’s a Fitch Ratings. Tyto tři agentury nedále ponechávají hodnocení řeckého dluhu v prašivém pásmu, kam jej svorně přeřadily právě v důsledku propuknutí řecké dluhové krize v roce 2010 (viz graf níže). Agentura Standard & Poor’s dokonce od února do května 2012 a pak ještě po dva týdny v prosinci téhož roku pohlížela na Řecko jako na zemi v částečném bankrotu.

Včerejší rozhodnutí agentury Scope tak lze vnímat jako symbolickou tečku za takřka čtrnáct let vlekoucí se řeckou dluhovou krizí, která v roce 2015 málem vedla k jeho vystoupení z eurozóny a k souvisejícímu bezprecedentnímu otřesu celé evropské měnové unie.

Agentura Scope příznivě hodnotí fakt, že se Řecku daří postupně snižovat veřejný dluh, a to jak díky vysoké inflaci, tak ovšem i díky poměrně výraznému ekonomickému růstu. Pozitivní je v očích agentury také to, že na převažující části svého dluhu čelí Řecko nízkým průměrným úrokovým nákladům. To souvisí s tím, že během dluhové krize zůstalo „odpojeno“ od dluhopisových trhů a místo toho mu půjčovaly – za netržně nízký úrok – zahraniční věřitelé v čele s Německem. Klíčovým zájmem zejména Evropské komise a Evropské centrální banky totiž bylo udržet Řecko v eurozóně a nedopustit tak její tříštění. Proto zejména bohatší členské země eurozóny poskytly Řecku záchranné prostředky za netržně nízký úrok, jež země nyní splácí. Výměnou žádaly reformy, které by Řecko vrátily na dráhu udržitelných veřejných financí. Na ni se nyní podle agentury Scope tedy Řecko konečně ocitá.

Hodnocení agentury Scope není sice směrodatné pro Evropskou centrální banku – v tom smyslu, že ECB nemůže na základě jejího přeřazení řeckých dluhopisů do investičního pásma začít akceptovat řecké dluhopisy například při svých standardních programech rozsáhlého odkupu aktiv, známých jako kvantitativní uvolňování. Nicméně příznivý posudek agentury Scope předznamenává, že by stejný krok – přeřazení do investičního pásma – mohly ještě do konce letošního roku učinit i zmíněné agentury Standard & Poor’s, Moody’s a Fitch Ratings, nebo alespoň část z nich. Jejich hodnocení už pro Evropskou centrální banku v uvedeném smyslu směrodatné je. Tyto tři agentury vydají svůj nový posudek řeckého dluhu letos postupně v rozmezí od poloviny září do začátku prosince.

Už i přeřazení do investičního pásma v podání agentury Scope ovšem znamená, že Athénám budou ochotněji půjčovat mezinárodní fondy a další finanční instituce, což řecké vládě zlevní financování prostřednictvím trhů, které zároveň učiní dostupnějším.

Symbolická tečka za řeckou dluhovou krizí může rovněž zvýšit podporu přijetí eura mezi českou veřejností. Její důvěrou v jednotnou evropskou měnu otřásla historicky ze všeho nejvíce právě evropská dluhová krize počátku minulého desetiletí, jejímž stěžejním symbolem se stal právě pád Řecka a jeho veřejných financí na samý pokraj bankrotu. Podstatná část české veřejnosti od to doby míní, že se vstupem do eurozóny hrozí i nutnost „platit za řecké dluhy“. 

Témata:  Řecko,  EUR,  Česko