Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Brexit po měsíci: Největší daň zaplatí obyvatelé ostrovního království

Tower Bridge, Velká Británie
Tower Bridge, Velká Británie
Foto: Pixabay

Je tomu už víc než měsíc, co se Velká Británie rozhodla opustit klub zemí Evropské unie. I když si všichni tak nějak mysleli, že k tomu nemůže dojít, stalo se. Britové svým rozhodnutím vytvořili jasný precedens dalším zemím a evropské společenství tak už nikdy nebude stejné jako před 23. červnem. Nicméně největší daň zaplatí z krátkodobého hlediska právě obyvatelé ostrovního království. Informuje Petr Vlasák, hlavní analytik tginvest.cz

A ono zúčtování v podstatě již odstartovalo. Libra totiž hned po ohlášení výsledků referenda propadla proti většině hlavních světových měn a nemůže se ze svého pádu otřepat. Co to znamená pro běžné obyvatele Spojeného království? Zdražily jim například dovolené, a to třeba i v Česku. Zatímco před rokem stála jedna libra zhruba 38 dnes je to 32 Kč.

Britů se asi moc nedotkne, že si v Praze dají jejich tak oblíbené pivo s příplatkem. Co je ale pro ostrovní stát horší, jsou vyšší ceny importovaného zboží a tím pádem tlak na vyšší inflaci. Proto také analytici odhadují v letošním roce zvýšení indexu spotřebitelských cen z červnového 0,5 % na více než dvě procenta v roce 2017. Tamní centrální bankéři tak pomalu začínají utahovat již rozvolněnou měnovou politiku, aby dokázali zkrotit blížící se inflaci. Je zároveň velice pravděpodobné, že Bank of England bude svoje předpovědi inflace v srpnu revidovat.

A jak budou bankéři utahovat opasky, dostaví se snížení tempa růstu. Na tom se také plně projeví, že zemi bude pomalu opouštět levná pracovní síla z východu, protože už nebude mít jistou budoucnost. Proč by také ne? Když zvítězil populismus, který do brexitu míchal otázky uprchlické krize a další témata s Evropskou unií a s Británií ne zcela spojené, je klidně možné, že v dalších volbách vyhraje ten, kdo ukáže na Poláka jako na viníka nezaměstnanosti a slabého růstu, a pak se budou muset naši severovýchodní sousedé z ostrovů poroučet...

Dnes má Británie tempo růstu dvě procenta. Ve středu zveřejní ukazatel za druhé čtvrtletí. Ten nebude brexitem ještě vůbec zasažen, následující data už ale budou odchod Británie z osmadvacítky reflektovat. Očekávám pak, že se v roce 2017 naplno projeví ekonomická propojenost EU a Velké Británie a tempo růstu bude nadále ochabovat až ke stagnaci. Z dlouhodobého hlediska je zatím těžké soudit, co jim brexit přinese nebo vezme, krátkodobě však ostrované zapláčou.

Témata:  Brexit Velká Británie

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.