Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Polsko po Brexitu propadá panice. Chce rychle přijmout euro

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie
Evropská měna EURO, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Po rozhodnutí Británie, kterou polská konzervativní vláda považovala do poslední chvíle za nejbližšího spojence v EU, zavládla v sousedním Polsku panika. Chtějí co nejdříve vstoupit do eurozóny, což znamená, že by země přijala euro.

"V eurozóně budeme nejdříve po roce 2020," řekl v roce 2014 už bývalý polský ministr hospodářství Janusz Piechociński. Jeho tvrzení zřejmě neplatí. Euroskeptická vláda Práva a spravedlnosti se pravděpodobně vylekala, že Unie teď výrazně posílí eurozónu.

Tím by vliv země na dění ve společenství poklesl. Proto chce Varšava zlotý, který dlouhodobě ztrácí hodnotu a jen v pátek vůči euru oslabil o dalších sedm procent, vyměnit za evropskou měnu.

"Polsko by mělo urychleně vstoupit do eurozóny," šokoval všechny ministr zahraničí Witold Waszczykowski s tím, že na dnešek svolává do Varšavy summit ministrů zahraničí zemí EU, které nebyly pozvány na schůzku šéfů diplomacie šesti zakládajících států.

V Británii pracuje téměř 900 tisíc Poláků, z nichž 400 tisíc méně než čtyři roky. Nyní po Brexitu jim hrozí, že se budou muset vrátit do své vlasti, nastanou problémy s pracovním povolením, nebo se jejich finanční situace radikálně zhorší. Rychlý přechod na euro, jak si ho Právo a spravedlnost představuje, údajně nelze technicky a prakticky zajistit.

Témata:  Brexit Polsko EUR

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.