V úterním losování Eurojackpotu se blížil k historickému rekordnímu jackpotu. Neznámý slovenský hráč uhodl všechna hlavní čísla, ale jedno dodatkové mu uniklo. Místo obří výhry 2,5 miliardy korun si tak odnáší „pouze“ 22 milionů.
Deset nejbohatších lidí planety včera díky Trumpově vítězství zbohatlo historicky rekordně, v přepočtu dohromady o takřka 1500 miliard korun. Jediný, kdo z nich chudnul, Francouz Bernard Arnault, je současně jediným Evropanem v žebříčku, navíc vysoce závislý na odbytu v Číně. Příznačné.
Evropa napjatě sleduje výsledky jedné z největších loterií kontinentu – Eurojackpotu. Ve finských Helsinkách byla vylosována nová vítězná čísla, která mohou změnit životy šťastných výherců. Čeští hráči se navíc mohou těšit i na výsledky dodatkové hry Extra 6.
Od ruské invaze na Ukrajinu začátkem roku 2022 do poloviny letošního roku obdržel Kyjev celkem 203,1 miliardy eur zahraniční pomoci. To je v přepočtu dle dnešního kursu celkem 5,1 bilionu korun.
Výsledek francouzských parlamentních voleb má na trhy mírně negativní dopad. Termínové kontrakty na akciové tituly zahrnuté do hlavního francouzského burzovního indexu, CAC 40, dnes klesají. Euro oslabuje.
Chystaná cla na čínská elektroauta, která jsou v plánu od příštího měsíce, nemají být – v očích Bruselu – úvodním výstřelem v obchodní válce. Evropská unie naopak tiše akceptuje vznik „eurounijně-čínského průmyslového komplexu“. V podstatě tedy již přijala fakt, že čínská elektroauta jsou natolik konkurenceschopná, že evropští výrobci – zatížení regulacemi a normami, jež nesnesou srovnání nikde jinde ve světě – proti většině z nich nemají příliš šancí. Proto se se svým soupeřem hodlá spíše spojit než s ním zápolit; chce jej jen přimět k tomu, aby své elektrovozy vyráběl v EU, a ne v Číně.
Strany a hnutí, které v tuzemských eurovolbách zaznamenaly bolestný neúspěch, ba debakl, spojuje jedno. Otevřeně a celkem nekriticky se předtím přihlásily k podpoře stěžejných a tolik diskutovaných projektů Evropské unie: Green Dealu, eura a migračního paktu.
Světově významná ratingová agentura Standard & Poor’s v pátek zhoršila rating Estonsku, ale také Litvě, Lotyšsku a Francii. Případ Estonska je však z českého pohledu zvláště pozoruhodný. Estonsko totiž představuje nejméně zadluženou zemi Evropské unie. Jako jediná v EU loni vykázala veřejný dluh nižší než 20 procent HDP, konkrétně 19,6 procenta HDP. Estonský dluh je tudíž ani ne poloviční v porovnání s tím českým. Navíc Estonsko jako jedna z mála zemí EU má nižší zadlužení než Česko hned dlouhodobě. To už se v EU dá jinak říci jen o Bulharsku a Lucembursku.
Máloco ukazuje současnou tak častou plytkost české veřejné diskuse zřetelněji než debata o přijetí eura. A vůbec neplatí, že vše v této diskusi již bylo řečeno! Naopak, eurozóna se od roku 2004, kdy se Česko vstupem do EU zavázalo euro přijmout, celkem zásadně proměnila – a proměňuje. A měla by se tedy vyvíjet i diskuse o euru.
Okruh českých zaměstnanců, kteří mohou dostávat výplatu v eurech, se od příštího roku rozšíří. Kromě těch, kteří pracují v zahraničí, ji nově budou moci inkasovat třeba pendleři nebo ti, co mají v zahraničí rodinu. Stále tedy půjde o zanedbatelný zlomek celkového počtu českých zaměstnanců, z makroekonomického hlediska nevýznamný. Ministerstvo průmyslu a obchodu si však pohrává s myšlenkou rozšířit možnost eurové výplaty na všechny zaměstnance. A to už by makroekonomický dopad snadno mít mohlo. A ne příznivý.
Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jít proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost.
Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.
Euro je stále silným tématem, které hýbe českou politikou, ale i celou společností. Přijmout, nepřijmout? Jak to vnímají ekonomové a jak české firmy? Dvě třetiny české veřejnosti jsou proti přijetí jednotné evropské měny, je to rozumný názor nebo chybí celospolečenská debata, která by dokázala veřejnost přesvědčit o výhodách přijetí? I na to v rozhovoru pro MoneyMAG.cz odpovídal analytik společnosti Akcenta CZ Miroslav Novák.
„V posledním roce česká koruna výrazně oslabuje vůči oběma světovým měnám, ovšem v posledním měsíci se tento vývoj začal značně lišit,“ říká analytik BHS Timur Barotov.
Komentář Lukáše Kovandy: Američtí centrální bankéři se v těchto dnech dostali do křížku s těmi evropskými. Jde o zásadní střet. A poměrně nebývalý.
Komentář Lukáše Kovandy: V tuto chvíli nelze z ekonomického hlediska přijetí eura v ČR doporučit. Celospolečensky náklady takového kroku převyšují benefity, a dokonce se obávám, že s rostoucím náskokem. To ale neznamená, že euro je z hlediska Česka odepsané navždy.
Komentář Tomáše Volfa: Koruna od začátku prosince ztratila k euru téměř třicet haléřů. Dnes otevírá na hranici 24,50 korun za jedno euro. V horizontu dvou měsíců se drží poměrně stabilní. Na druhé straně vůči dolaru si od začátku října připsala velmi slušných 1,2 koruny. Začátkem října se pohybovala v blízkosti 23,50 USDCZK, ale dnes jsme na 22,33 USDCZK.
Na Slovensku letos v červnu stouply reálné mzdy už v polovině z desítky sledovaných odvětví, dříve si po úpravě o vysokou inflaci přilepšili zaměstnanci jen v menší části sektorů hospodářství. Vyplývá to z údajů, které dnes ČTK poskytl slovenský statistický úřad.
Komentář Lukáše Kovandy: Dluhopisy řecké vlády se vrací mezi investiční elitu. Alespoň tedy z pohledu ratingové agentury Scope. Ta jim včera večer středoevropského času, po zavření burz, zlepšila ratingové hodnocení ze stupně BB+ na BBB-. To znamená, že řecký dluh se z hlediska hodnocení agentury Scope ocitá v investičním pásmu.
Komentář Lukáše Kovandy: Zkrocení inflace i veřejného dluhu, k němuž v Česku především vlivem vývoje ve světě a statistických daností dojde v příštím roce, ve skutečnosti snižuje (nikoli zvyšuje) pravděpodobnost, že Česko přijme euro.
Náklady skupiny PPF související s odchodem z Ruska po invazi na Ukrajinu dosáhly stovek milionů eur. Nebýt toho, skupina loni měla vyšší zisk než před pandemií covid-19, řekl novinářům ředitel PPF Jiří Šmejc, který stojí v čele skupiny jeden rok. PPF vykázala za loňský rok čistý zisk 140 milionů eur (asi 3,36 miliardy Kč), o 49 procent méně než o rok dříve. Aktiva skupiny loni klesla o 5,5 procenta na 39,9 miliardy eur (960 miliard Kč).
Komentář Lukáše Kovandy: Migrační dohoda EU, k níž se Česko připojilo, může mít nečekaně výrazný dopad na peněženky daňových poplatníků v ČR. Česko se totiž zavázalo, že v případě silných nebo rychlých migračních toků, se bude podílet na přijetí buď nejméně 30 tisíc migrantů ročně, nebo na platbě ročně minimálně 600 milionů eur, tedy dle dnešního kursu více než 14 miliard korun.
Komentář Tomáše Volfa: Pokud skutečně dojde k naplnění všech bodů vládního balíčku s očekávaným efektem pro státní rozpočet, ČR bude na konci tohoto volebního období plnit více maastrichtských kritérií než dnes. Dosud plníme pouze jediné kritérium, a to veřejného dluhu, ale k němu by se mělo přidat i kritérium deficitu ročního státního rozpočtu, který nesmí překročit 3 % vůči HDP. Tou dobou pravděpodobně dojde i k vylepšení našich dalších ekonomických ukazatelů. Tím hlavním bude podstatně nižší inflace, která by se mohla do dvou let dostat k cíli ČNB, což by nejspíš znamenalo splnění i tohoto kritéria.
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
18. listopadu 2024 10:19
18. listopadu 2024 9:38
17. listopadu 2024 18:23
16. listopadu 2024 11:56
15. listopadu 2024 10:29
15. listopadu 2024 9:34
14. listopadu 2024 16:19
Od západu se začne do střední Evropy rozšiřovat tlaková výše, informuje ČHMÚ.
Zdroj: Marie Dvořáková
Čechům od příštího roku vzrostou regulované platby za distribuci zemního plynu. V případě domácností to bude až o patnáct procent, vyplývá z příslušného cenového návrhu Energetického regulačního úřadu.
