Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Británie odchází z EU, zastánci brexitu získali 51,9 % hlasů. Libra padá, Cameron rezignuje

Evropská unie, ilustrační fotografie
Evropská unie, ilustrační fotografie
Foto: European Union

Drama jako od Shakespeara, tak by se dalo označit noční sčítání hlasů po čtvrtečním referendu Britů o setrvání v Evropské unii. Začalo hned po uzavření volebních místností ve 23 hodin našeho času. Souboj byl naprosto vyrovnaný, po sečtení zhruba třetiny okrsků po čtvrté ráno se počet hlasů pro a proti lišil jen o několik stovek či dokonce desítek. Kolem šesté hodiny však zastánci Brexitu vedli o milion hlasů a velké televize BBC, ITV a Sky News je prohlásily za vítěze! David Cameron oznámil, že skončí coby ministerský předseda.

Ve čtvrtek v 8 hodin středoevropského času se ve Velké Británii otevřely volební místnosti. Přibližně 46 a půl milionu Britů mělo v rukou členství své země v Evropské unii. Volební místnosti se uzavřely ve 23 hodin našeho času.

Nastalo dlouhé sčítání hlasů. První volební obvod, který měl sečteno, byl Gibraltar, který se drtivě vyslovil pro setrvání v EU. Kolem půl druhé přišly výsledky ze Sunderlandu. Očekávalo se, že 6% náskok dává velkou naději stoupencům Brexitu. V Sunderlandu získali stoupenci brexitu 61 % hlasů!

Ačkoliv se kolem 4. hodiny skóre vyrovnalo, brzy začal stoupat náskok zastánců odchodu z Unie. Popřeli tak exit poll agentury YouGov, který předpokládal, že 52 % hlasovalo pro setrvání. Právě na jeho zveřejnění pozitivně reagovaly trhy. Jenže průběžné výsledky referenda začaly srážet hodnotu libry. Vůči dolaru poklesla kolem 6. hodiny ranní na minimum za posledních 31 let.

Kolem půl šesté už vedli příznivci brexitu o milion hlasů a v 5:40 je televize BBC prohlásila za vítěze. Výsledky byly ohlášeny krátce po 8. hodině. Pro brexit se vyjádřilo 17 410 742 voličů, tedy 51,9 %. Proti bylo 16 141 241, tedy 48,1 % hlasujících.

V Londýně i v dalších městech se během hlasování vytvořily před volebními středisky nebývalé fronty. Pro referendum neexistuje žádná minimální účast, při které by hlasování bylo platné. K hlasování bylo oprávněno 46 499 537 voličů, nejvíce v historii britských voleb a referend. .

Průzkum, který ve středu zveřejnila britská média, dával mírný důvod k optimismu příznivcům blízkých vztahů Británie s kontinentem. Podle telefonické ankety provedené společností Ipsos Mori tento týden by proti odchodu hlasovalo 52 procent lidí, kdežto pro brexit 48 procent.

Na výsledek hlasování měla podle analytiků značný vliv výše volební účasti. Čím vyšší účast, tím vyšší je pravděpodobnost, že zvítězí zastánci setrvání v EU. Více lidí odhodlaných jít hlasovat bylo podle průzkumu ale mezi lidmi staršími 65 let, kteří jsou dlouhodobě spíše příznivci brexitu.

Výsledek hlasování také ovlivňovalo počasí. Silný déšť během dne na mnoha místech jihovýchodní Anglie zaplavil ulice, domy, ale i hlasovací místnosti. Obyvatelé Londýna museli počítat se značným zpožděním při cestě podzemní dráhou. To způsobilo, že spoustu lidí nestihlo odevzdat svůj hlas. Média spekulovala také o tom, že trvající vydatný déšť mohl nerozhodnuté voliče od cesty k volební urně zcela odradit.

Během hlasování se na sociálních sítích řešila konspirační teorie o spiknutí MI5, která by se podle ní měla snažit výsledek voleb změnit a zmanipulovat. Zastánci brexitu se obávali, že hlasy napsané tužkou budou vygumovány a přepsány na setrvání v EU. Několik lidí proto stálo před volebními místnostmi a rozdávali propisky.

Hned z rána hlasoval mimo jiné premiér David Cameron, který v kampani před referendem vytrvale bojoval za setrvání země v integrované Evropě. "Jděte a hlasujte pro větší a lepší Británii uvnitř reformované EU," vzkázal předseda vlády voličům. Následně je ještě několikrát vyzval na sociálních sítích.

O dopadech referenda by měly jednat všechny unijní země společně, nemá smysl, aby je odděleně řešily menší skupiny států, je přesvědčena německá kancléřka Angela Merkelová. Řekla to ve středu v Berlíně po schůzce s novým šéfem rakouské vlády Christianem Kernem. Znovu podpořila setrvání Británie v EU a středeční den označila za velmi zvláštní.

Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker podle mluvčího komise pokračuje ve svých "intenzivních kontaktech s evropskými lídry". Evropské instituce a významná hlavní města EU do poslední chvíle ladí reakci na obě možné varianty výsledku dnešního britského hlasování o EU.

Česká vláda je přesvědčena o tom, že Evropská unie bude silnější s Británií jako svým členem, uvedl premiér Bohuslav Sobotka k referendu. Demokratický Západ podle Sobotky čelí hrozbám a jeho štěpení by bylo chybou.

Prezident Miloš Zeman se rovněž vyslovil pro setrvání Británie v EU. Domnívá se, že by po případném brexitu následovalo oddělení Skotska od Británie a vstup Skotska do unie.

Evropa se změní bez ohledu na výsledek referenda, uvedl slovenský premiér Robert Fico. Vyjádřil zároveň naději, že rozhodnutí Britů bude pozitivní pro členství jejich země v EU.

Západoevropské akcie zahájily středeční obchodování růstem, i když nervozita na trzích je znát. Panevropský index FTSEurofirst 300 si krátce po 09:00 připisoval kolem 0,5 procenta, zatímco britský index FTSE 100 měl zisk zhruba 0,7 procenta.

V případě, že Británie opustí Evropskou unii, přijde o nejvyšší rating na stupni AAA. Německému listu Bild to řekl zástupce mezinárodní ratingové agentury Standard & Poor's Moritz Kraemer. Ekonomické dopady brexitu se podle odborníků nedají přesně předvídat. Většina z nich ale v takovém případě očekává propad ostrovní ekonomiky.

Témata:  Brexit Velká Británie EU

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.