Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Co si Evropané myslí o ruských sankcích? Výsledek může být pro některé překvapivý

Evropská unie, ilustrační fotografie
Evropská unie, ilustrační fotografie
Foto: European Union

Nezávislá výzkumná společnost Pew Research Center se sídlem v USA v úterý zveřejnila výsledky průzkumu, kterého se v době od 4. dubna do 12. května zúčastnilo 11,494 lidí z 10 zemí EU a Spojených států. V něm se společnost ptala na postoj k Rusku. A výsledek by mohl být pro některé poměrně překvapivý.

Ruské vztahy s EU jsou napjaté od doby, kdy se Moskva zapojila do ukrajinského konfliktu. Kvůli ruské anexi Krymu v březnu 2014 Evropská unie uvalila ekonomické sankce na Moskvu, což vedlo Kreml k tomu, že reagoval zákazem dovozu evropských potravin.

Výzkumná agentura se proto občanů zemí EU i USA ptala, jaký je jejich názor na postoj Západu k Rusku. Více než polovina respondentů uvedla, že sankce vůči Moskvě neschvaluje, výsledky průzkumu však byly velmi těsné.

Asi 51 procent dotazovaných uvedlo, že nesouhlasí s postojem Evropské unie, zatímco 48 procent se domnívá, že hospodářská spolupráce s Ruskem je důležitější než tahanice o to, jakou Moskva vede zahraniční politiku. O výsledcích výzkumu informoval server The Moscow Times.

Se současnou situací jsou nejvíce nespokojeni řečtí obyvatelé, 69 procent respondentů z této země uvedlo, že nepodporuje politiku EU vůči Rusku, a 89 procent říká, že by měl být upřednostněn obchod.

Vztahy mezi Řeckem a Kremlem se v posledních měsících dramaticky zlepšily. Tisíce ruských turistů využívají možnost a jezdí na dovolenou právě do Řecka. Původně přitom Rusové mířili spíše do jiných destinací - včetně Egypta a Turecka. Ruská státní energetická společnost Rosněfť také nedávno podepsala novou smlouvu, ve které se zavázala dodávat do země naftu.

Témata:  Rusko,  EU

Aktuálně se děje

6. listopadu 2026 12:04

ČNB podruhé letos zvýšila sazby. Hypotéky mohou dál zdražovat

Česká národní banka dnes podle očekávání zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Dostává ji tak na nejvyšší úroveň od začátku roku 2025. Jde o druhé letošní zvýšení sazeb, přičemž to první, červnové, bylo vůbec prvním po čtyřech letech. Centrální banka tedy potvrzuje zásadní obrat v měnové politice. Namísto zlevňování peněz nyní přistupuje k jejich opětovnému zdražování. Pro české domácnosti to představuje nepříznivou zprávu zejména v souvislosti s hypotékami, jejichž úročení se může v nadcházejících měsících dostat nad šest procent.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.