Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Co si Evropané myslí o ruských sankcích? Výsledek může být pro některé překvapivý

Evropská unie, ilustrační fotografie
Evropská unie, ilustrační fotografie
Foto: European Union

Nezávislá výzkumná společnost Pew Research Center se sídlem v USA v úterý zveřejnila výsledky průzkumu, kterého se v době od 4. dubna do 12. května zúčastnilo 11,494 lidí z 10 zemí EU a Spojených států. V něm se společnost ptala na postoj k Rusku. A výsledek by mohl být pro některé poměrně překvapivý.

Ruské vztahy s EU jsou napjaté od doby, kdy se Moskva zapojila do ukrajinského konfliktu. Kvůli ruské anexi Krymu v březnu 2014 Evropská unie uvalila ekonomické sankce na Moskvu, což vedlo Kreml k tomu, že reagoval zákazem dovozu evropských potravin.

Výzkumná agentura se proto občanů zemí EU i USA ptala, jaký je jejich názor na postoj Západu k Rusku. Více než polovina respondentů uvedla, že sankce vůči Moskvě neschvaluje, výsledky průzkumu však byly velmi těsné.

Asi 51 procent dotazovaných uvedlo, že nesouhlasí s postojem Evropské unie, zatímco 48 procent se domnívá, že hospodářská spolupráce s Ruskem je důležitější než tahanice o to, jakou Moskva vede zahraniční politiku. O výsledcích výzkumu informoval server The Moscow Times.

Se současnou situací jsou nejvíce nespokojeni řečtí obyvatelé, 69 procent respondentů z této země uvedlo, že nepodporuje politiku EU vůči Rusku, a 89 procent říká, že by měl být upřednostněn obchod.

Vztahy mezi Řeckem a Kremlem se v posledních měsících dramaticky zlepšily. Tisíce ruských turistů využívají možnost a jezdí na dovolenou právě do Řecka. Původně přitom Rusové mířili spíše do jiných destinací - včetně Egypta a Turecka. Ruská státní energetická společnost Rosněfť také nedávno podepsala novou smlouvu, ve které se zavázala dodávat do země naftu.

Témata:  Rusko,  EU

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Drahá paliva řeší Německo i Polsko. Česko od října obnoví cenovou regulaci

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.