Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

EU je zoufalá kvůli migrantům? Uniklé materiály odhalují tajný plán

Evropská unie, ilustrační fotografie
Evropská unie, ilustrační fotografie
Foto: European Union

Evropská unie zprostředkovává tajnou dohodu s podezřelým z válečných zločinů v zoufalé snaze zastavit více migrantů z Afriky, kteří přichází k evropský břehům. Uvedl to britský server Express s odvoláním na německý Der Spiegel.

Evropští diplomaté v čele s Německem údajně plánují projednávání plánů pro spolupráci s diktaturami kolem Afrického rohu - nejvýchodnějším rozšířením afrického kontinentu, kde leží Džibutsko, Eritrea, Etiopie a Somálsko - s cílem zastavit příliv migrantů do Evropy.

Německý Spiegel odkazuje na zápisy z březového setkání představitelů EU, které se mu podařilo získat. Materiály údajně nastiňují první konkrétní plán za více než 50 milionů eur, které mají být rozdány osmi africkým zemím v průběhu tří let. Finance mají být vynaloženy na ochranu hranic, k čemuž dostanou určené země kromě peněz i další vybavení.

Multifunkční plán EU se týká problémové oblasti Afriky, nouzové finanční prostředky by podle dokumentů měly putovat do osmi zemí - včetně konfliktního Súdánu.

Súdán je součástí hlavní cesty, kterou využívají uprchlíci z Eritreje, Somálska, Demokratické republice Kongo a Středoafrické republiky. Ti pak směřují do Libye, odkud na lodích cestují do Evropy.

Server poukazuje, že súdánský prezident Omar al-Bašír, který se chopil moci uprostřed občanské války, je obviněn z organizování válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Mezinárodní trestní soud na súdánského vůdce vydal zatykač, lidskoprávní organizace Amnesty International také tvrdí, že súdánská tajná služba mučí členy opozice. Spojené státy pak obviňují Súdán z poskytování finanční podpory teroristům.

Dokumenty, které Spiegel získal a které se vztahují k projektu EU v Africe, prý naznačují, že Evropa chce poslat fotoaparáty, skenery a servery pro registraci uprchlíků súdánským režimem, navíc má dojít k výcviku příslušníků pohraniční policie a stavbě táborů a záchytných místností.

Někteří zástupci EU už údajně vyjádřili znepokojení nad tím, jak by mohla být tato pomoc zneužita. Tato „rizika" uvedená v akčním plánu se týkají toho, že by peníze i vybavení financované ze svěřeneckého fondu EU, mohly být zneužívány represivním režimem k utlačování civilního obyvatelstva.

Existují také obavy týkající se toho, do jaké míry je al-Bašir připraven přijmout opatření proti převaděčům, organizace Human Rights Watch totiž tvrdí, že súdánský režim přímo spolupracuje s kriminálními sítěmi.

Zpráva skupiny Human Rights Watch také obsahuje obvinění, podle kterého policie a armáda prodávají uprchlíky obchodníkům s lidmi. Německé ministerstvo pro hospodářskou spolupráci a rozvoj potvrzuje, že akční plán je závazný, i když v jeho implementaci zatím nebylo zatím dosaženo žádného konkrétního rozhodnutí.

Marina Peterová, odbornice na oblast Afrického rohu, k tomu dodala: „Režim, který destabilizoval region a donutil statisíce lidí opustit své domovy má v tuto chvíli zastavit pro EU problém s uprchlíky."

Témata:  EU uprchlíci

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.