Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Průmyslu se daří a stále nabírá nové lidi

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Velmi solidní růst a stále více zakázek charakterizují vývoj průmyslu v srpnu. Výroba se meziročně zvýšila o 6,4 %, i když ve srovnání s předchozím měsícem podle očekávání propadla. Na meziměsíčním poklesu se nepřekvapivě podepsaly dovolené v automobilkách, které představují největší část českého průmyslu. Celkově však výsledek průmyslu je velmi silný a nepochybně si toto odvětví udrží roli lídra ekonomiky i ve třetím čtvrtletí letošního roku. Informuje Petr Dufek z Investičního výzkumu Československé obchodní banky, a. s.

Za meziročními více než šesti procenty stojí především automobilky (navzdory dovoleným se tam výroba zvýšila o více než 10 %), výroba kovových výrobků a plastů.

Velmi příznivě se vyvíjely i zakázky, jejichž hodnota se tentokrát zvýšila o téměř osm procent a to především díky rostoucí zahraniční poptávce. A rovněž zde hrají prim především automobilky. Pozitivní je rovněž vidět rostoucí zájem o strojírenskou produkci.

Průmyslu se daří a stále nabírá nové lidi, zatímco mzdy drží firmy na uzdě. V tomto nejsilnějším odvětví mzdy v srpnu rostly meziročně jen o 2,5 %.

Zakázky naznačují, že se průmyslu bude dařit i v následujícím půlroce. Na číslech zatím samozřejmě není vidět nedávno prezentovaný problém s naftovými motory u některých osobních automobilů. Nepředpokládám však, že by tato záležitost nějak dramaticky zasáhla tuzemský průmysl nebo dokonce ekonomický růst ČR v letošním roce.

Témata:  průmysl

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.