Kdy se vyplatí přejít na daňovou evidenci?

Hlavním myšlenkou pro legislativní podporu výdajových paušálů bylo usnadnění výkonu samostatné výdělečné činnosti drobným živnostníkům a OSVČ snížením jejich povinné administrativy. V průběhu let se ovšem výdajové paušály zvyšovaly, a tak na ně začali přecházet i podnikatelé s vyššími obraty z důvodu daňové úspory, neboť skutečné výdaje měli nižší než výdaje stanovené paušálem. Od letošního roku jsou však všechny výdajové paušály zastropovány pro roční příjem 2 miliony. „OSVČ uplatňující paušál s ročním příjmem nad 2 milióny korun zaplatí na dani z příjmu fyzických osob, sociálním pojištění a zdravotním pojištění za rok 2015 více, než tomu bylo v roce 2014. Pro některé z nich může být tedy řešením přechod na daňovou evidenci, což lze učinit i během roku 2015,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Maximální výdaje při využití paušálu

Výdajový paušál se liší dle vykonávané činnosti a pohybuje se od 30 do 80 %. Všechny výdajové paušály je možné uplatnit za rok 2015 pouze do limitu. „Paušál může využít i OSVČ s ročním příjmem například 4 miliony korun, ale v takovém případě uplatní výdaje pouze v maximální výši, což je příslušný procentní paušál krát 2 miliony korun,“ doplňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars. V přiložené tabulce je pro názornost uvedena maximální roční částka výdajů pro jednotlivé paušály.

Kdy přejít na daňovou evidenci?

Všechny OSVČ by měly provést důkladný propočet, zdali jejich skutečné výdaje nejsou vyšší než paušální. Jestliže jsou skutečné výdaje vyšší, potom je z finančního hlediska vhodné přejít na daňovou evidenci. Při vedení daňové evidence je potřeba počítat s vyšší administrativní náročností. Při nízkém rozdílu mezi skutečnými a paušálními výdaji by měly všechny OSVČ zvážit, zda jim tento rozdíl stojí za vyšší papírování a riziko chyby. Při stanovení výdajů paušálem některé OSVČ zvládnou veškeré daňové povinnosti samy, při daňové evidenci však již třeba nikoliv, a stouply by jim tak výdaje spojené s vedením právě daňové evidence. I ty je tedy potřeba zakalkulovat. Velmi významným faktorem v rozhodování by měl být také fakt, že OSVČ vedoucí daňovou evidenci mohou uplatnit daňové zvýhodnění na děti a daňovou slevu na manželku s vlastními příjmy za celý rok do 68 tisíc Kč, zatímco OSVČ stanovující výdaje paušálem nikoliv. Přechod na daňovou evidenci by tak měli promyslet i živnostníci s manželkou na rodičovské dovolené, aby měli na tyto vysoké daňové slevy nárok.

S čím počítat při vedení daňové evidence?

Náročnost vedení daňové evidence je vyšší, než vedení evidence příjmů při stanovení výdajů paušálem, přesto je pořád výrazně jednodušší než vedení účetnictví. Daňová evidence je obsahově upravena zákonem o dani z příjmu. Musí obsahovat údaje o příjmech a výdajích, a to v členění potřebném pro zjištění základu daně a údaje o majetku a závazcích. Je možné ji vést ve speciálním počítačovém programu, nebo použít jednodušší variantu, například Excel. Speciální software se ovšem rozhodně lépe vyplatí při rozsáhlejší daňové evidenci nebo má-li OSVČ zaměstnance. Základní knihou v daňové evidenci je deník příjmů v členění na daňové a nedaňové příjmy. Pro závazky, pohledávky nebo majetek je vhodné vést zvláštní evidenci. Nutné je uschovávat daňovou evidenci za všechna zdaňovací období, pro která neskončila lhůta pro vyměření daní (daně z příjmu fyzických osob, ale případně i DPH).

Přechod z paušálu na daňovou evidenci

Při vedení evidence příjmů s uplatněním výdajového paušálu se nejdříve z evidence sečtou všechny příjmy a výdaje se uplatní procentem dle výše paušálu. To je metoda zcela nejjednodušší. Při vedení daňové evidence je potřeba důsledně v souladu s legislativou rozlišovat mezi daňově uznatelnými a neuznatelnými výdaji. Výpočet daňového základu je tudíž těžší. Pro OSVČ mající skutečné výdaje vyšší než paušál je však daňová evidence správnou volbou. V případě OSVČ, která má manželku/manžela s ročními příjmy do 68 tis. Kč a má i jedno nebo více dětí, může být výhodnější uplatnění skutečných výdajů i přesto, jsou-li tyto výdaje nižší než výdaje paušální. Jak je vidět v následujícím příkladu, může být tento rozdíl poměrně významný. Přejít z paušálu na daňovou evidenci lze i v průběhu roku. OSVČ, které ke konci roku 2014 neměly žádné pohledávky, přejdou na daňovou evidenci snadno, nemusejí provádět žádné úpravy základu daně za rok 2014. OSVČ evidující nezaplacené faktury musejí zvýšit základ daně právě o tyto pohledávky. Jestliže se nestihne zákonná úprava základu daně v řádném daňovém přiznání, pak je potřeba podat dodatečné daňové přiznání za rok předcházející roku, kdy došlo ke změně v uplatnění výdajů.

Praktický příklad I

OSVČ uplatňuje 60% paušál. Příjmy za rok 2015 má 800.000 Kč, skutečné výdaje 420.000 Kč. Má manželku bez příjmů a dvě nezaopatřené děti. Přesto, že skutečné výdaje jsou nižší než paušální, je pro něj výhodnější uplatnění skutečných výdajů. Po podání daňového přiznání za rok 2015 mu bude vyplacen daňový bonus ve výši 21.888 Kč.

Proč je potřeba upravit základ daně?

Jestliže OSVČ přejde z paušálu na daňovou evidenci, začne vést své záznamy od začátku a je nutné mít daňově vyrovnané všechny transakce před zahájením vedení daňové evidence. „V praxi je proto nejčastěji nutné právě zdanit vyfakturované neuhrazené pohledávky. Samotné inkaso peněz za tyto faktury v příštím roce, kdy se vede daňová evidence, již není zdanitelným příjmem,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars. V případě již zaplacené zálohy v roce uplatňování paušálních výdajů není v následujícím roce (tzn. v roce uplatňování skutečných výdajů) možné uplatnit celý výdaj jako daňově uznatelný náklad, ale pouze doplatek. Legislativní úpravu je třeba provést i u sociálního pojištění v „Přehledu o příjmech a výdajích“.

Praktický příklad II

OSVČ pan Novák uplatňoval za rok 2014 výdajový paušál. Jeho manželka odešla začátkem roku 2015 na rodičovskou dovolenou. Z důvodu možnosti uplatnit daňovou slevu na manželku a daňové zvýhodnění na děti za rok 2015 tedy pan Novák přešel z paušálu na daňovou evidenci. Rozhodl se však až po podání daňového přiznání a „Přehledů o příjmech a výdajích za rok 2014“. Pan Novák tudíž bude muset podat na finanční úřad dodatečné daňové přiznání za rok 2014 a na OSSZ opravný „Přehled o příjmech a výdajích“. Ke konci roku 2014 měl pan Novák navíc vyfakturované a neuhrazené pohledávky ve výši 84 000 Kč. Právě o částku 84 000 Kč bude muset v dodatečném daňovém přiznání zvýšit základ daně. Daňová povinnost mu tak stoupne o 12 600 Kč (15 % z 84 000 Kč). Nedoplatek pan Novák ihned uhradí, ale protože daň zaplatí později než v řádném termínu, bude muset uhradit i sankce za opožděnou úhradu. Pan Novák musí odevzdat na místně příslušnou OSSZ i opravný „Přehled za rok 2014“, kde z důvodu zahrnutí neuhrazených pohledávek do opravného „Přehledu“ vznikne nedoplatek na sociálním pojištění ve výši 12 264 Kč (84 000 Kč x 50 % x 29,2 %). Z důvodu rozdílné konstrukce výpočtu vyměřovacího základu pro platbu zdravotního pojištění za rok 2014 nebude pan Novák podávat opravný Přehled pro svoji zdravotní pojišťovnu.

Témata:  CZK,  daně,  živnostníci