Začínáte letos podnikat? Poradíme vám, jak na daně

Stejně, jako se začínající OSVČ (osoby samostatně výdělečně činné) vrhnou na výrobu, nákup, prodej nebo marketing, tak je nutné hned po zahájení samostatné výdělečné činnosti „vletět“ i na plnění daňových povinností. V zákonné lhůtě po zahájení samostatné výdělečné činnosti je nutné tuto skutečnost oznámit finančním úřadu, příslušné zdravotní pojišťovně a OSSZ. Již během roku se totiž platí při hlavní činnosti zálohy na zdravotní a sociální pojištění. „Platbu sociálního a zdravotního pojištění ovlivňuje, zdali se jedná o hlavní nebo vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Vedlejší samostatná výdělečná činnost je zvýhodněna. Během roku je přitom možné změnit hlavní na vedlejší a opačně,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars. 

Minimální pojistné při hlavní činnosti

Vykonávají-li OSVČ hlavní samostatnou výdělečnou činnost, musejí při jejím zahájení v roce 2015 odvádět měsíčně minimálně 1 943 Kč na sociální pojištění a 1 797 Kč na zdravotní pojištění. Zdravotní pojištění je splatné do 8. dne následujícího měsíce po měsíci, za nějž se záloha platí, sociální pojištění do 20. dne následujícího měsíce. OSVČ očekávající vyšší hrubý zisk mohou platit na měsíčních zálohách více, aby jim nevznikl po odevzdání „Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2015“ vysoký nedoplatek na povinném pojistném. 

Kdy se jedná o vedlejší výdělečnou činnost? 

Při vedlejší samostatné výdělečné činnosti se při jejím zahájení povinné pojistné neplatí, ale doplatí se za první rok jednorázově po odevzdání „Přehledu o příjmech a výdajích“. Měsíční zálohy se eventuálně platí v dalším období. V praxi se nejčastěji o vedlejší samostatnou výdělečnou činnost jedná, jestliže OSVČ současně pracuje, pobírá invalidní nebo starobní důchod, rodičovský příspěvek nebo peněžitý příspěvek v mateřství, je nezaopatřeným dítětem nebo pečuje o závislou osobu. „Zaměstnanci přivydělávající si samostatnou výdělečnou činností měsíční zálohy na zdravotní pojištění neplatí nikdy. Výdělečně činní studenti nebo důchodci neplatí měsíční zálohy pouze v prvním roce, v následujících letech již ano. Výše zálohy závisí na skutečném hrubém zisku,“ doplňuje Gabriela Ivanco. 

Výhody vedlejší činnosti pro platbu pojistného

Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti nemusí být při výpočtu sociálního a zdravotního pojištění za celý rok dodržen minimální vyměřovací základ, za rok 2015 se vypočítá ze skutečně dosaženého zisku. Povinné pojistné může být v řádech tisícikorun. „OSVČ na hlavní činnost musejí za rok 2015 zaplatit na sociálním pojištění minimálně 23 313 Kč a na zdravotním pojištění 21 555 Kč, i když je jejich zisk velmi nízký,“ vypočítává Ivanco. Další výhodou při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti je skutečnost, že je-li hrubý zisk za celý rok 2015 do 63 865 Kč, tak se z hrubého zisku z vedlejší samostatné výdělečné činnosti sociální pojištění neplatí. Při výkonu vedlejší činnosti pouze po část roku se však limit poměrně snižuje.

Kdy se platí zálohy na dani z příjmu?

Při zahájení samostatné výdělečné činnosti během roku 2015 se neplatí zálohy na dani z příjmu fyzických osob. Daňová povinnost se vypočítá dle dosaženého hrubého zisku za rok 2015. Nejen pro daňové účely vedou OSVČ buď účetnictví, daňovou evidenci, nebo evidenci příjmů při stanovení výdajů paušálem. Je-li vyčíslena daň z příjmu fyzických osob 30 000 Kč a méně, tak se nebudou platit zálohy na dani z příjmu ani v roce 2016. Jestliže však bude vypočtená daň z příjmu za rok 2015 v rozmezí od 30 000 Kč do 150 000 Kč, zaplatí se v roce 2016 dvě zálohy na dani z příjmu, přičemž každá z nich bude činit 40 % vypočtené daně za rok 2015 zaokrouhleno na celé stokoruny nahoru. Tyto zálohy jsou splatné 15. června a 15. prosince. OSVČ s vypočtenou daní za rok 2015 nad 150 000 Kč zaplatí v dalším období čtyři daňové zálohy, vždy ve výši čtvrtiny daňové povinnosti za rok 2015. 

Pozor na daňové tiskopisy

Všechny OSVČ, které zahájí samostatnou výdělečnou činnost, nesmějí zapomenout, že je třeba doručit na finanční úřad daňové přiznání za rok 2015. Základní termín je do 1. dubna 2016. Pro výpočet daně z příjmu fyzických osob není rozhodující, zdali se jedná o hlavní nebo vedlejší výdělečnou činnost. Za zaměstnance přivydělávající si samostatnou výdělečnou činností nemůže daňové povinnosti vyřídit jejich zaměstnavatel prostřednictvím ročního zúčtování daně. V takovém případě je tedy nutné k daňovému přiznání přiložit rovněž „Potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2015“, které si zaměstnanec vyžádá od svého zaměstnavatele. Základní termín pro doručení „Přehledů o příjmech a výdajích“ pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu je do 2. května 2016. Při zpracování daňového přiznání daňovým poradcem se základní termíny posouvají o tři měsíce.

Témata:  CZK,  daně,  podnikatelé