Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Životní úroveň českých domácností? Průzkum přinesl zajímavé zjištění

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

V současné době dvě třetiny občanů (68 %) považují aktuální životní úroveň své domácnosti za dobrou. Před rokem bylo zastoupení tohoto hodnocení situace domácnosti o jedenáct procent nižší. S životní úrovní své domácnosti jsou častěji spokojeni lidé s vyšším vzděláním a vyšším socioekonomickým statusem, vyplývá z průzkumu agentury STEM.

V říjnovém výzkumu STEM zaznamenal zvýšení optimismu české veřejnosti ve výhledech na budoucnost české ekonomiky. Patrná je rovněž příznivá změna v hodnocení současné životní úrovně vlastní domácnosti. V porovnání s průzkumu STEM uskutečněným přesně před rokem je nyní podíl lidí hodnotících situaci své domácnosti jako dobrou vyšší o 11 procentních bodů. Je to historické maximum v unikátní dvacetileté časové řadě STEM od roku 1994.

Změny v pohledu na životní úroveň jsou patrné i v kombinaci s výhledy do budoucna. V porovnání s průzkumem před rokem se v populaci významně snížilo (o 9 %) zastoupení krajních skeptiků, kteří považovali životní úroveň své domácnosti za špatnou a ještě očekávali, že se dál bude zhoršovat. Naopak se zvýšil (o 10 %) podíl těch, kteří aktuálně považují svou životní úroveň za dobrou a předpokládají, že takovou zůstane i v dalších letech.

Životní úroveň své domácnosti za dobrou častěji považují lidé s vyšším vzděláním, podnikatelé, odborní pracovníci a lidé z domácností odhadujících svůj majetek částkou vyšší než jeden milion korun.

Je ovšem zajímavé sledovat, jak se hodnocení životní úrovně domácnosti změnilo v různých sociodemografických skupinách obyvatel. Změnu v pohledu na životní úroveň domácnosti častěji pozorujeme ve skupinách lidí, kteří jsou podle vlastního hodnocení častěji v nepříznivé finanční situaci. To například znamená, že ve skupině lidí se základním vzděláním se podíl těch, kteří si nyní myslí, že životní úroveň jejich domácnosti je dobrá, zvýšil výrazněji než například u vysokoškoláků, kde k žádné změně téměř nedošlo.

Témata:  lidé životní úroveň

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.