Přijetí nízko hodnoceného zaměstnání na úrovni minimální mzdy může vést k tomu, že rodinám poklesnou příjmy. V tomto případě se pak některým členům vyplatí zůstat bez zaměstnání a pobírat sociální dávky. Vyplývá to ze studie vládní Agentury pro sociální začleňování.
Finanční motivace k přijetí zaměstnání je u mnoha lidí malá a významnou roli v tom hrají právě nízké mzdy, včetně té minimální. „Výsledky studie umožňují trochu jiný pohled na problematiku nezaměstnanosti a takzvané ,závislosti na sociálních dávkách, která je často zmiňována veřejností i během předvolebních kampaní. Studie ukazuje, že v řadě případů osobám, které už tak složitě hledají slušně placenou práci, hrozí po přijetí nízko hodnocené práce i pokles reálných příjmů celých rodin. Přijetí často nejistého zaměstnání pro ně může v dlouhodobém výhledu znamenat riziko," říká k výsledkům ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.
Studie představila pět modelů domácností s různými počty dospělých i dětí a to, jak se mění příjmy těchto domácností po přijetí zaměstnání s různou výší mzdy od 8 500 Kč měsíčně do 14 500 Kč měsíčně. Studie uvádí, že pokud osamělý dospělý žijící v nájemním bytě přijme zaměstnání za minimální mzdu a pokud jsou jeho náklady na zaměstnání ve výši dvou tisíc korun měsíčně, sníží se jeho měsíční příjmy o 115 korun oproti situaci, kdyby zůstal nezaměstnaný.
Podobně je na tom domácnosti se dvěma dospělými a dvěma dětmi, ve které první dospělý pracuje a druhý má zaměstnání za minimální mzdu. Pokud jsou měsíční výdaje na zaměstnání a na děti ve výši tří tisíc korun, sníží se měsíční příjem takové rodiny o 731 korun.
„Zajímavé je například sledovat, že tříčlenná domácnost s jedním dítětem zůstává v situaci hmotné nouze až do hrubé mzdy ve výši okolo 18 tisíc korun měsíčně, tedy i když budou oba rodiče pracovat za minimální mzdu," poukazuje vedoucí expertního oddělení Agentury pro sociální začleňování Alena Zieglerová, která se dlouhodobě zabývá oblastí zaměstnanosti.
„Spíše než důsledek štědrého systému jde o to, že ani zaměstnání na plný úvazek dostačuje k tomu, aby domácnost pokryla základní výdaje, příjmy domácnosti zaměstnaných se často pohybují pod hranicí absolutní chudoby. Svou roli hraje i nízká úroveň minimální mzdy v České republice, která patří mezi jednu z nejnižších v zemích OECD," uvádí jedna z autorek výzkumu Lucie Trlifajová z Multikulturního centra Praha.
Témata: CZK, nezaměstnanost, sociální dávky
Související
17. listopadu 2024 18:23
12. srpna 2024 17:53
12. srpna 2024 12:29
11. června 2024 10:10
2. června 2024 15:17
18. května 2024 13:02
