Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Je lepší pobírat sociální dávky, než pracovat?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Přijetí nízko hodnoceného zaměstnání na úrovni minimální mzdy může vést k tomu, že rodinám poklesnou příjmy. V tomto případě se pak některým členům vyplatí zůstat bez zaměstnání a pobírat sociální dávky. Vyplývá to ze studie vládní Agentury pro sociální začleňování.

Finanční motivace k přijetí zaměstnání je u mnoha lidí malá a významnou roli v tom hrají právě nízké mzdy, včetně té minimální. „Výsledky studie umožňují trochu jiný pohled na problematiku nezaměstnanosti a takzvané ,závislosti na sociálních dávkách, která je často zmiňována veřejností i během předvolebních kampaní. Studie ukazuje, že v řadě případů osobám, které už tak složitě hledají slušně placenou práci, hrozí po přijetí nízko hodnocené práce i pokles reálných příjmů celých rodin. Přijetí často nejistého zaměstnání pro ně může v dlouhodobém výhledu znamenat riziko," říká k výsledkům ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.

Studie představila pět modelů domácností s různými počty dospělých i dětí a to, jak se mění příjmy těchto domácností po přijetí zaměstnání s různou výší mzdy od 8 500 Kč měsíčně do 14 500 Kč měsíčně. Studie uvádí, že pokud osamělý dospělý žijící v nájemním bytě přijme zaměstnání za minimální mzdu a pokud jsou jeho náklady na zaměstnání ve výši dvou tisíc korun měsíčně, sníží se jeho měsíční příjmy o 115 korun oproti situaci, kdyby zůstal nezaměstnaný.

Podobně je na tom domácnosti se dvěma dospělými a dvěma dětmi, ve které první dospělý pracuje a druhý má zaměstnání za minimální mzdu. Pokud jsou měsíční výdaje na zaměstnání a na děti ve výši tří tisíc korun, sníží se měsíční příjem takové rodiny o 731 korun.

„Zajímavé je například sledovat, že tříčlenná domácnost s jedním dítětem zůstává v situaci hmotné nouze až do hrubé mzdy ve výši okolo 18 tisíc korun měsíčně, tedy i když budou oba rodiče pracovat za minimální mzdu," poukazuje vedoucí expertního oddělení Agentury pro sociální začleňování Alena Zieglerová, která se dlouhodobě zabývá oblastí zaměstnanosti.

„Spíše než důsledek štědrého systému jde o to, že ani zaměstnání na plný úvazek dostačuje k tomu, aby domácnost pokryla základní výdaje, příjmy domácnosti zaměstnaných se často pohybují pod hranicí absolutní chudoby. Svou roli hraje i nízká úroveň minimální mzdy v České republice, která patří mezi jednu z nejnižších v zemích OECD," uvádí jedna z autorek výzkumu Lucie Trlifajová z Multikulturního centra Praha.

Témata:  CZK,  nezaměstnanost,  sociální dávky

Aktuálně se děje

6. října 2026 11:24

1. října 2026 12:36

Hormuz se otevírá, ropa ale zůstává drahá. Babišova vláda dnes spustila regulaci paliv

Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.