Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Je lepší pobírat sociální dávky, než pracovat?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Přijetí nízko hodnoceného zaměstnání na úrovni minimální mzdy může vést k tomu, že rodinám poklesnou příjmy. V tomto případě se pak některým členům vyplatí zůstat bez zaměstnání a pobírat sociální dávky. Vyplývá to ze studie vládní Agentury pro sociální začleňování.

Finanční motivace k přijetí zaměstnání je u mnoha lidí malá a významnou roli v tom hrají právě nízké mzdy, včetně té minimální. „Výsledky studie umožňují trochu jiný pohled na problematiku nezaměstnanosti a takzvané ,závislosti na sociálních dávkách, která je často zmiňována veřejností i během předvolebních kampaní. Studie ukazuje, že v řadě případů osobám, které už tak složitě hledají slušně placenou práci, hrozí po přijetí nízko hodnocené práce i pokles reálných příjmů celých rodin. Přijetí často nejistého zaměstnání pro ně může v dlouhodobém výhledu znamenat riziko," říká k výsledkům ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.

Studie představila pět modelů domácností s různými počty dospělých i dětí a to, jak se mění příjmy těchto domácností po přijetí zaměstnání s různou výší mzdy od 8 500 Kč měsíčně do 14 500 Kč měsíčně. Studie uvádí, že pokud osamělý dospělý žijící v nájemním bytě přijme zaměstnání za minimální mzdu a pokud jsou jeho náklady na zaměstnání ve výši dvou tisíc korun měsíčně, sníží se jeho měsíční příjmy o 115 korun oproti situaci, kdyby zůstal nezaměstnaný.

Podobně je na tom domácnosti se dvěma dospělými a dvěma dětmi, ve které první dospělý pracuje a druhý má zaměstnání za minimální mzdu. Pokud jsou měsíční výdaje na zaměstnání a na děti ve výši tří tisíc korun, sníží se měsíční příjem takové rodiny o 731 korun.

„Zajímavé je například sledovat, že tříčlenná domácnost s jedním dítětem zůstává v situaci hmotné nouze až do hrubé mzdy ve výši okolo 18 tisíc korun měsíčně, tedy i když budou oba rodiče pracovat za minimální mzdu," poukazuje vedoucí expertního oddělení Agentury pro sociální začleňování Alena Zieglerová, která se dlouhodobě zabývá oblastí zaměstnanosti.

„Spíše než důsledek štědrého systému jde o to, že ani zaměstnání na plný úvazek dostačuje k tomu, aby domácnost pokryla základní výdaje, příjmy domácnosti zaměstnaných se často pohybují pod hranicí absolutní chudoby. Svou roli hraje i nízká úroveň minimální mzdy v České republice, která patří mezi jednu z nejnižších v zemích OECD," uvádí jedna z autorek výzkumu Lucie Trlifajová z Multikulturního centra Praha.

Témata:  CZK,  nezaměstnanost,  sociální dávky

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

8. října 2026 11:50

Stát nezachránil vysílač Liblice ani pro krizové situace. Nejvyšší stavba v Česku půjde k zemi

Dva 355 metrů vysoké stožáry vysílače Liblice, které jsou nejvyšší stavbou v České republice, čeká demolice. České Radiokomunikace přitom podle svého vyjádření opakovaně oslovovaly ministerstva i další státní instituce s možností využití stožárů například pro krizové situace nebo jako součást kritické infrastruktury. Zájemce, který by převzal péči o nákladnou infrastrukturu, se ale nenašel.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Volkswagen

Komentář

Volkswagen chce zmrazit mzdy ve Škodě až do roku 2030. Úspěšnější automobilka má platit za krizi koncernu

Požadavek Volkswagenu na zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto až do roku 2030 je závažným signálem. Naznačuje, že problémy německého automobilového průmyslu se stále výrazněji přelévají do Česka, a to i do podniků, kterým se samotným ekonomicky daří. Volkswagen se podle odborů snaží přenést část nákladů své rozsáhlé restrukturalizace také na zaměstnance úspěšnějších koncernových značek.