Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Půlmilionový plat? Odpovídá výši odpovědnosti, říká ředitel ČD

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Jan Zýka / INCORP images

Generální ředitel Českých drah Daniel Kurucz se před nástupem do funkce negativně vyjadřoval k výši manažerských platů, teď sám bere veliký plat, které i s odměnami může být až 592 tisíc měsíčně. Z posledních tří ředitelů mám nejméně, říká Kurucz.

„Platy mých předchůdců byly výrazně vyšší, než mám já. Je nutné si uvědomit, že kromě platu mám také velkou zodpovědnost, která je 25 tisíc lidí ve skupině a obrat 33 miliard," hájí výši svého platu v rozhovoru pro DV TV nový ředitel ČD.

Změnou proti minulým manažerům drah nemá Kurucz ve smlouvě doložku o zlatém padáku. „Osobně jsem to řešil s radou, že tohle nepožaduji. Myslím, že to je problém spíš pro zaměstnavatele než zaměstnance a já nechci stavět svoji kariéru na zlatých padácích. Odchodné se pak pobyhuje na polovině toho, co měl můj předchůdce," uvedl ředitel ČD.

Prioritou nového ředitele bylo snížit náklady drah o 200 milionů. „Za dva nebo tři měsíce ve funkci to tak rychle nejde. Ale pravda je, že v mezidobí oproti loňskému roku ušetřili 135 milionů. Takže si myslím, že jsme na velmi dobré cestě," dodal manažer.

Daniel Kurucz nastoupil do funkce v únoru, až do jara loňského roku byl členem představenstva Babišova Agrofertu a řídil dceřinou chemičku Synthesii. Vystudoval zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické, titul MBA si doplnil studiem na ČVUT a Sheffield Hallam University.

Témata:  české dráhy

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

6. října 2026 11:24

2. října 2026 14:32

Zemědělci dostanou na dotacích 75 procent předem. Výplata začne v říjnu

Zemědělci letos dostanou na přímých platbách vyšší zálohy než loni. Státní zemědělský intervenční fond začne s jejich zrychlenou výplatou podle ministerstva zemědělství od 6. října.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.