Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stát přišel o 100 miliard. Napraví škodu Babišův tým?

Stát přišel o 100 miliard. Napraví škodu Babišův tým?

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Stát údajně přišel od roku 1989 o 100 miliard korun kvůli poplatkům, které těžaři platí za těžbu hnědého uhlí. Ty jsou podle ministra životního prostředí Richarda Brabce příliš nízké a je potřeba je navýšit.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) se domnívá, že poplatky, které odvádí těžařské firmy státu, jsou nízké, a rád by je navýšil. Uvedl to v rozhovoru pro středeční Hospodářské noviny.

Těžařské firmy v tuto chvíli platí státu pouze 1,5 procenta z výsledné ceny, za kterou vytěžené uhlí prodají. Ministr Brabec ale plánuje, že by se tento poplatek mohl zvýšit, a to až na 15 procent.

Podle informací novin se zvýšením tohoto poplatku souhlasí i předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). Pozitivní ohlas ale nesklidil u ČEZu, jehož mluvčí Ladislav Kříž tvrdí, že ačkoli se zvýšením nemá problém, patnáct procent je prý příliš vysoké číslo.

Systém je v tuto chvíli nastaven tak, že peníze získané touto formou připadají obcím, na jejichž území se uhlí těží. Změna by ale měla potkat rovněž celý systém financování a určité částky by měly dostávat také okolní obce, popřípadě i celý zasažený kraj.

Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) dokonce plánuje, že by se část vybrané sumy posílala do fondu, který má zajistit rekultivaci krajiny zničené těžebními pracemi.

Témata:  průmysl Ministerstvo životního prostředí

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.