Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jídlo v práci: Kolik zaplatíte za obědy?

Jídlo v práci: Kolik zaplatíte za obědy?

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Polední menu v restauracích, které využívá řada pracujících, se za poslední rok zdražilo v průměru o téměř čtyři koruny na 85 korun. Nejlaciněji obědvají lidé v Jihomoravském, Plzeňském a Moravskoslezském kraji. Naopak v Praze za oběd zaplatíte téměř stovku, vyplývá to z průzkumu stravenkové firmy Chèque Déjeuner.

Zdražilo vepřové, sýry, mouka, máslo a mléko. Tam byl průměrný nárůst cen kolem deseti procent. Největší zdražení se ale týkalo brambor a dosáhlo 103 procent," uvedl šéf společnosti Lunchtime.cz.

Spolu s nárůstem průměrných cen se zvyšovala i průměrná cena jídelních kuponů pro zaměstnance, přestože ta rostla o něco pomaleji. Zatímco v první polovině letošního roku se cena obědů zvýšila o zhruba 4,7 procenta, hodnota stravenek rostla o jeden procentní bod pomaleji, uvedl ředitel tuzemské Chèque Déjeuner Jiří Kráčmar.

Průměrná hodnota jídelních kuponů tak dosáhla 65,7 koruny, dvě třetiny všech zaměstnanců dostává kupony v hodnotě 55 až 70 korun.

Ještě o desetikorunu vyšší je nominální hodnota nejběžněji distribuovaného jídelního kuponu podle konkurenční stravenkové společnosti Sodexo. Ta uvedla, že nejčastější jí distribuovanou stravenkou je 80korunový kupon, 40 procent klientů dostává ještě vyšší hodnoty.

Témata:  zaměstnanci potraviny

Související

Aktuálně se děje

29. května 2025 12:20

20. května 2025 12:26

Potraviny v Česku zdraží víc, než kdokoliv čekal

Růst cen v zemědělství letos v dubnu vykázal úroveň 15,2 procenta v meziročním srovnání. To je nejvýraznější nárůst od února 2023, tedy za více než dva roky. Poprvé po více než dvou letech se rovněž jedná o růst dvouciferný. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Senioři táhnou ekonomiku, zatímco mladí zůstávají ve školách

Český trh práce se tiše, ale zásadně přepisuje. Zatímco ještě v 90. letech bylo běžné, že lidé končili kariéru krátce po šedesátce a dvacetiletí už měli první zaměstnání, dnes se tyto role obracejí. Mladí zůstávají déle ve vzdělávacím systému, pracovní zkušenosti odkládají. Naopak senioři v důchodovém věku často zůstávají ekonomicky aktivní – ať už z přesvědčení, nebo z nutnosti.