Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jídlo v práci: Kolik zaplatíte za obědy?

Jídlo v práci: Kolik zaplatíte za obědy?

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Polední menu v restauracích, které využívá řada pracujících, se za poslední rok zdražilo v průměru o téměř čtyři koruny na 85 korun. Nejlaciněji obědvají lidé v Jihomoravském, Plzeňském a Moravskoslezském kraji. Naopak v Praze za oběd zaplatíte téměř stovku, vyplývá to z průzkumu stravenkové firmy Chèque Déjeuner.

Zdražilo vepřové, sýry, mouka, máslo a mléko. Tam byl průměrný nárůst cen kolem deseti procent. Největší zdražení se ale týkalo brambor a dosáhlo 103 procent," uvedl šéf společnosti Lunchtime.cz.

Spolu s nárůstem průměrných cen se zvyšovala i průměrná cena jídelních kuponů pro zaměstnance, přestože ta rostla o něco pomaleji. Zatímco v první polovině letošního roku se cena obědů zvýšila o zhruba 4,7 procenta, hodnota stravenek rostla o jeden procentní bod pomaleji, uvedl ředitel tuzemské Chèque Déjeuner Jiří Kráčmar.

Průměrná hodnota jídelních kuponů tak dosáhla 65,7 koruny, dvě třetiny všech zaměstnanců dostává kupony v hodnotě 55 až 70 korun.

Ještě o desetikorunu vyšší je nominální hodnota nejběžněji distribuovaného jídelního kuponu podle konkurenční stravenkové společnosti Sodexo. Ta uvedla, že nejčastější jí distribuovanou stravenkou je 80korunový kupon, 40 procent klientů dostává ještě vyšší hodnoty.

Témata:  zaměstnanci potraviny

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.