Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dostali jste padáka? Pozor na obrovskou chybu

Dostali jste padáka? Pozor na obrovskou chybu

Foto: Cliqjobs.com

Jednou z nejvíce nepříjemných situací, do které se může člověk dostat, je ztráta zaměstnání. Jak se v takovém okamžiku chovat? Zásadní je nepodléhat panice a okamžitě začít shánět práci novou. Již samotné hledání totiž zabere mnoho času, což nejen zastoupí ztracenou pracovní náplň, ale také to dodá všedním dnům strukturu a organizaci.

Největší chybou lidí, kteří ztratí zaměstnání, je propadání apatii. „Samozřejmě, není jednoduché v sobě najít sílu a začít znovu. Jestliže ale uděláme první krok, tedy sestavíme konstruktivní plán hledání, samo o sobě nám to dodá energii a sílu se z nepříjemné situace dostat," říká Jiří Halbrštát, marketingový manažer ManpowerGroup.

Ideálním postupem je proto nařídit si budík na běžnou dobu, v kterou byl člověk zvyklý vstávat do práce a po probuzení absolvovat klasickou ranní rutinu v podobě oblékání, snídaně a hygieny. „Zdá se to jako malichernost, ale navnadí to naše uvažování na pracovní proces," upozorňuje Jiří Halbrštát.

Hned první den je dále nutné sepsat si na kus papíru jednotlivé kroky, které je třeba při cestě za novou prací okamžitě podniknout.

Co v takovém seznamu nesmí chybět?

1) Dořešit papírování ohledně odchodu ze starého zaměstnání.2) Zrekapitulovat si své finanční možnosti a rezervy.3) Zaregistrovat se na úřadu práce.4) Ujasnit si, jaký typ práce budu vlastně hledat.5) Sepsat svůj životopis.

„Pomoc pracovního úřadu při hledání práce bychom neměli zavrhovat, ale zároveň se na něj nesmíme plně spoléhat," říká Halbrštát. Dodává, že každý člověk musí aktivně hledat nové zaměstnání sám. K tomu mohou pomoci nejen pracovní portály na internetu, ale také pracovní agentury. Ty mají totiž dobrý přehled o tom, co se děje uvnitř společností, pro které zprostředkovávají nábory pracovníků.

Zapomínat však nesmíme ani na oslovení svých přátel a známých. Právě jejich prostřednictvím je totiž podle některých průzkumů obsazováno až sedm volných pracovních míst z deseti. Užitečným pomocníkem mohou však být i sociální sítě, které umožňují oslovit široký okruh lidí.

Další fází je přímé odpovídání na inzeráty, nabídky a pohovory v konkrétních firmách.

„Nalezením vhodných inzerátů příprava nekončí. Přihlásíme-li se na nějaký pohovor, měli bychom si prostudovat alespoň internetové stránky firmy. Případně si připravit dotazy, které nás při tom napadly," vysvětluje Halbrštát.

Jakkoliv se dá takovýto postup považovat za samozřejmý, není ani zdaleka pravidlem. Mnoho lidí následně chodí na pohovory, aniž by vědělo kam. Je to přitom právě nepřipravenost, která je podle Jiřího Halbrštáta z ManpowerGroup jedním z nejčastějších nešvarů uchazečů o zaměstnání.

Témata:  práce zaměstnanci

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.